Na cizí účet
Jak jedna obří korporace převzala roli koloniální velmoci a zajistila své zemi dvě stě let ekonomického růstu
Pokud se chcete dozvědět něco o úpadku kdysi mocné mughalské říše rozkládající se v 18. století na území dnešní Indie, Pákistánu, Bangladéše a Afghánistánu či naopak o souběžném vzestupu britské koloniální moci, měli byste se nejprve vypravit na velšský zámek Powis. Naleznete zde totiž více artefaktů z mughalské éry než v Národním muzeu v Novém Dillí, od tygřích trofejí přes sochy hinduistických bohů až po válečnou kořist, připomínající porážku kdysi mocných vládců říše. Jsou tu i krytá nosítka vládce Bengálska Sirádžuddauly, jež zanechal na bojišti po bitvě u Palásí v roce 1757.
V ní ho porazil právě majitel velšského zámku a svého času jeden z nejbohatších mužů Británie, plukovník Robert Clive. V bitvě reprezentoval nesmírně vlivnou korporaci, jež podle Williama Dalrymplea, autora letos vydané knihy The Anarchy: The Relentless Rise of the East India Company (Anarchie: nezadržitelný vzestup Východoindické společnosti), disponovala po určitou dobu větší mocí než současné giganty Google, Walmart či Amazon. Ke konci 18. století prakticky ovládla celý indický subkontinent a vykořisťovala jej ve prospěch svých akcionářů, jimž se také jedině zodpovídala. Právě příběh proslulé Východoindické společnosti do značné míry vysvětluje, proč se z Velké Británie stala světová velmoc, zatímco Indie dlouho zůstávala chudou a v globálním měřítku relativně bezvýznamnou zemí.
Sto lodí naložených pokladem
U zrodu Východoindické společnosti stála skupina obchodníků, kteří…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
