Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Fokus

Další restart?

TOP 09 (už zase) hledá, co na sobě změnit

Volby, stab Top 09, 21.10.2017
Lákadla právnického světa se tedy zatím neozvala. (Dominik Feri po volbách v roce 2017) • Autor: Matěj Stránský

TOP 09 o víkendu volí nové vedení. Při této příležitosti odemykáme text z aktuálního vydání Respektu. Pokud podobné články oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem.

 

Reklama
Reklama

Od chvíle, kdy v pražském Café Louvre propukla skupina zhruba padesáti lidí v hromadný jásot a společně si k údivu ostatních hostů připíjela ke svému štěstí, uplynuly dva roky. Šlo o politiky a podporovatele TOP 09, kteří ovšem tehdy v říjnové noci po volbách 2017 neoslavovali vítězství nebo výrazný úspěch, ale fakt, že jejich partaj o fous překročila potřebnou pětiprocentní hranici a zůstane tak přítomná v Poslanecké sněmovně. Středem oslav byl tehdy jednadvacetiletý student práv Dominik Feri, jehož preferenční hlasy ho z posledního místa pražské kandidátky vynesly až na druhou příčku – a díky jeho popularitě se topka do sněmovny nakonec pravděpodobně dostala. Na záznamech z večera nejmladší poslanec Česka přiznává, že výsledek není ideální, ale že stranu čeká nutný restart, na kterém se chce sám podílet.

Střih. Dva roky po přípitku v Café Louvre je opoziční TOP 09 víceméně na stejných číslech (4,4 procenta podle posledního průzkumu agentury STEM), zatímco vládou utahané Babišovo ANO se stále drží na jistých 30 procentech voličské podpory. V rozhovorech však Dominik Feri už o svém odhodlání pracovat pro stranu tak sebejistě nemluví. Naopak, připouští, že jeho další politické angažmá je velmi nejisté. „Přemýšlím nad tím, jestli je dobrý nápad vzdát se kvůli politické kariéře lukrativních podmínek, které mě díky mé škole v právní oblasti mohou čekat,“ říká poslanec. „Není to ale ještě definitivní ,ne‘.“

Feriho váhání symbolizuje náladu uvnitř celé partaje, jejíž členové se tento týden chystají na volební sněm. Tam si mají vybrat nového předsedu či předsedkyni. Nicméně ať už nakonec vyhraje Markéta Pekarová Adamová, nebo Tomáš Czernin, otázky pro ně i pro voliče zůstávají stejné: co se s původně tak populární stranou za deset let stalo a jak ji nyní zachránit?

Přijít někam s Karlem

„Když se bavíte se straníky, větší část z nich stále žije s pocitem, že stačí přijít někam s Karlem Schwarzenbergem a budeme mít opět dvouciferné výsledky a šanci ovlivňovat vládní politiku,“ vysvětluje Dominik Feri a naráží tak na slavné chvíle v roce 2010, kdy TOP 09 s podporou Starostů a nezávislých rok po založení získala ve volbách do sněmovny 17 procent, byla po ČSSD a ODS třetí nejsilnější stranou a následně se stala součástí vlády Petra Nečase. Tehdy uspěla především díky své proevropsky laděné rétorice a popularitě svých dvou zakladatelů, nicméně během pobytu ve vládě proslulé řadou politických třenic, jejíž angažmá zakončil protikorupční zátah přímo v úřadu premiéra, přišla o více než třetinu původních voličů. A od té doby setrvale ztrácí.

Experti upozorňují, že za propad preferencí TOP 09 nemůže jen pád nepopulární Nečasovy vlády. Podle sociologa Jana Herzmanna byla topka k podobnému propadu doslova odsouzena, protože spoléhala na dvě politické figury – Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga, kteří lákali značnou část voličů –, místo aby budovala vlastní stranu zespodu. Přitom na začátku měla partaj dobře nakročeno a čítala přes čtyři tisíce členů. Podle bývalého pražského primátora a bývalého člena TOP 09 Tomáše Hudečka se strana přestala rozrůstat, protože se už zavedení členové obávali „rozmělnění“ svého vlivu. „Bylo to tehdy příjemnější, v dobách, kdy jsme měli dvouciferné výsledky, potkávat se v menší skupině lidí, která formovala naše názory a určovala pravidla,“ vzpomíná Hudeček.

Všichni se spolehli na známé lídry, nikdo stranu nebudoval odspodu.

Tweetni to

Personální vyprázdněnost se pak podle Herzmanna ukázala v celé síle poté, co Miroslav Kalousek odešel z funkce šéfa topky a nikdo z jeho spolustraníků neměl chuť či odvahu jej nahradit; předsedou se tak nakonec musel stát bývalý člen ODS, europoslanec Jiří Pospíšil, který do TOP 09 vstoupil pouhých několik týdnů před volbou. Ale ani jemu se výrazněji posílit kondici partaje nepodařilo.

Dnes se k TOP 09 hlásí něco přes 2300 straníků (o čtyři sta méně než v roce 2018), ve sněmovně zasedá sedm jejich poslanců a v komunální politice, někdy i ve spolupráci s ostatními politickými stranami, něco málo přes tři sta lidí; v průzkumech podobně silní lidovci přitom mají 3200 komunálních politiků.

„Jestli straně něco výrazně uškodilo, tak je to její hyperkritické vystupování vůči ostatním politickým hráčům, které začal Miroslav Kalousek za minulé vlády a směřovalo především proti Andreji Babišovi a jeho vládnutí. To je ale v rozporu se zvyšujícím se standardem života lidí i ekonomickým růstem, který tu nyní zažíváme,“ vysvětluje sociolog Jan Červenka, podle kterého je konfrontační styl TOP 09 problém i kvůli tomu, že politických stran, jež kritizují hnutí ANO, současnou vládu nebo premiéra, je ve sněmovně spousta. A jelikož kromě krajně neoblíbeného Kalouska strana už od té doby nic výrazného nenabídla, silnější ODS jí dokázala postupně odebrat velkou část voličů. A část voličů, především mladé generace, přešla také k Pirátům. Podle Červenky tak TOP 09 dnes voliči nevnímají jako stranu nabízející nějaký pozitivní program, ale spíš jako spolek spotřebovávající většinu své energie na kritiku plánů ostatních.

Voličské jádro TOP 09 je nyní složené z voličů ve věku 45–55 let, především z větších měst a lépe materiálně zabezpečených. O další voliče se strana zatím přetahuje se STAN a lidovci. Odborníci nicméně říkají, že za současného stavu nedokážou tři zmíněné partaje oslovit žádné nové stoupence a spíše jen bojují o udržení těch stávajících. „Kdybych jim měl něco poradit, řeknu, ať nabídnou něco přitažlivého nepřesvědčeným voličům Andreje Babiše. Jinde než v ANO totiž nové voliče nelze v tuto chvíli získat,“ doplňuje sociolog Jan Červenka.

Uvidíme na sněmu

Naděje ovšem umírá poslední a nadcházející volební sněm nabízí kdysi populární straně šanci pokusit se znovu o nějaký „restart“; bez něj se ostatně podle současných průzkumů už v příštích volbách do sněmovny nemusí dostat. Není samozřejmě jasné, jak pokus dopadne, ale už teď je jisté, že jej bude provádět buď současná první místopředsedkyně a poslankyně Markéta Pekarová Adamová, nebo jejího konkurent v boji o předsednické křeslo, senátor Tomáš Czernin. Oba už nějakou dobu objíždějí straníky po celé republice, a jak říká místopředseda TOP 09 Jan Vitula, „jejich kandidatura vlastně naprosto symbolizuje rozštěpenost současné topky, tedy liberálnějšího, nebo konzervativnějšího směřování“.

Senátor Tomáš Czernin, jehož podporují oba zakladatelé, o sobě před delegáty mluví jako o zastánci „autentického konzervatismu“, od kterého podle něj TOP 09 za Jiřího Pospíšila, ale i Markéty Pekarové Adamové ustoupila. Delegátům nabízí, že pokud bude zvolen, začne jezdit za voliči z venkova a menších měst. „Také si myslím, že bychom měli občany oslovovat optimističtěji. Třeba obnovit slogan ,Neusmát se na někoho každý den je zločin‘, který TOP 09 používala na začátku,“ popisuje svůj program Czernin. Ve prospěch Tomáše Czernina hovoří rostoucí popularita konzervativních názorů typu „žádné manželství pro homosexuály“ v členské základně TOP 09 a také fakt, že jeho šlechtický původ připomíná části straníků scénář, který topce se Schwarzenbergem v čele už jednou vyšel.

Markéta Pekarová Adamová naopak straně nabízí pokračování v – jak říká – „liberálnějším směřování“ zacíleném na městské voliče a mladé lidi, a to pomocí témat, jako je „zelenější“ politika ochrany životního prostředí či právě podpora sňatků stejnopohlavních párů. „Pokud se chceme odlišit od zbylých stran, musíme být něčím originální a nezaměnitelní třeba s lidovci nebo ODS. Proto si myslím, že cestou je oslovovat liberálně smýšlející voliče,“ vysvětluje Pekarová Adamová, která straníkům zároveň slibuje, že do příštích sněmovních voleb straně zařídí obnovu volební spolupráce se STAN, jejíž rozpad v roce 2016 vnímá jako hlavní důvod, proč má TOP 09 dnes tak nízké preference. A proč je ale ona lepší pro domlouvání spojenectví než senátor Czernin? „Stranická politika se dělá ve sněmovně, ne v Senátu. Navíc už dnes velmi intenzivně spolupracuji se šéfem STAN nebo lidovců,“ říká Pekarová Adamová. O novém předsedovi rozhodnou delegáti 23. a 24. listopadu na volebním sněmu v Praze.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Andrea Procházková

redaktorka, fokus

29872524_10208843909693312_4885752205986113782_o
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 329
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte