Povodeň v éteru

Mobilních telefonů je na světě o sedm procent víc než lidí a jejich rozšíření bylo zřejmě nejrychlejší technologickou revolucí v historii. A už přichází další velká změna spojená s komunikací – nástup mobilních sítí páté generace, takzvaných 5G. Jedna futuristická představa stíhá druhou a zdaleka se netýkají jen mobilů.

K sítím 5G bude totiž možné připojit mnohem více zařízení než dnes, až milion na kilometr čtvereční. Každý semafor, každý patník u silnice vybavený senzorem měření kvality vzduchu bude moci mít vlastní přístup, jakousi vlastní SIM kartu. Autům síť umožní „bavit se“ mezi sebou a upozorňovat na dopravní nehody či nebezpečné díry v silnici. Roboti v továrnách se vymaní z pout kabelů. Léta slibovaný „internet věcí“ by měl konečně opustit lůno laboratoří.

Co z toho se ale skutečně stane? Jsme v podobné situaci jako v roce 2000, kdy se zaváděla mobilní síť třetí generace. Všichni tehdy tušili, že to bude revoluce, ale i ti nejodvážnější analytici si dokázali představit jen rozšíření videohovorů. Jenže místo nich později mobilní říši ovládl Facebook, Instagram, mapy propojené se satelitní navigací či Pokémoni.

Jestliže budoucnost zůstává v mlze i dnes, obavy, které se s ní pojí, naopak nabývají konkrétní obrysy. Mluvíme tu o vzniku zcela nové páteře digitální ekonomiky, ke které budou připojeny miliony relativně hloupých čidel. A obojí může být velký problém pro kybernetickou bezpečnost.

Vláčky z náklaďáků

Nová technologie bude využívat také…