Měly by mít děti možnost jíst svačinu během vyučování? Když jsem nedávno na jednom českém serveru o vzdělávání narazila na tuto otázku, uvědomila jsem si, že to, co „doma“ v Česku vyvolává kontroverze, je „doma“ u nás v USA běžná věc. Protože mít klasickou přestávku, během které se žáci protáhnou, dojdou si na záchod, napijí se, nasvačí nebo si trochu zahulákají na chodbě, je ve Spojených státech na mnoha místech buď věc zcela neznámá, anebo luxus.
Začal školní rok a kamarádka Zuzka hned ve druhém týdnu píše hromadnou SMS: „Holky, tohle mi poslala učitelka kluků, je toto normální?“ Maminka dvojčat ve 3. třídě jedné základky na předměstí New Orleansu přiložila fotku papírku, na kterém slušně prosí, aby se kluci mohli během dopoledne alespoň napít vody. K tomu byl rukou učitelky připsán vzkaz: „I don’t do snacks in my class.“ V mé třídě se svačiny nevedou. Včetně vody. Navíc si kluci nemohou ani odskočit. Jediný čas, který je tomuto vyhrazen, je přestávka na oběd, po níž následuje dvacetiminutová přestávka, kterou děti stráví hraním si venku. Jen pro představu – vyučování začíná po osmé ráno, končí ve tři odpoledne.
Něco podobného z naší americké školy neznám – u nás sice také nejsou klasické přestávky, jaké si pamatuji z Česka, ale děti si během vyučování mohou dojít na záchod, vždy mají po ruce své lahve s vodou a na dopolední svačinu mají také vyhrazený čas. Jediný požadavek naší školy je, aby svačiny byly takové, aby se daly jíst během práce. Takže ne žádné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
