Ať bude konečný výsledek střetu Donalda Trumpa s Mexikem jakýkoli, jeden z důsledků je jistý již nyní. Prezident podkopal jeden z největších úspěchů americké zahraniční politiky za poslední tři desetiletí. Mexiko bývalo instinktivně antiamerickou zemí, radikální a plnou zášti ve vztahu ke svému mocnému severnímu sousedovi. To se ale od devadesátých let zásluhou lídrů na obou stranách změnilo. Až do nástupu Donalda Trumpa.
Mexiko se po většinu své historie v podstatě definovalo v kontrastu ke Spojeným státům. Samo sebe vnímalo jako rozvojovou zemi utlačovanou svým panovačným, imperialistickým sousedem. Obraz měl jistý základ v realitě, z pohledu Mexika byl americký přístup k němu typický vykořisťováním a záběrem území. Když se americkému prezidentu Polkovi nepodařilo koupit rozlohu, na níž se dnes rozkládají mimo jiné americké státy Kalifornie, Arizona, Nové Mexiko, napadl Mexiko vojensky a v podstatě území anektoval. Celkem vzato obsadila Amerika zhruba polovinu mexického území.
Poté byl až hluboko do 20. století přístup Washingtonu k Mexiku typický snahou o ochranu zájmů amerických korporací, především ropných společností, jež se pokoušely působit v Mexiku s minimálními zásahy ze strany tamních úřadů. To vše stálo u zrodu politické atmosféry vzdoru a odporu k Washingtonu, jež znemožňovala přeshraniční spolupráci. Jak upozornila expertka na latinskoamerické otázky Shannon O’Neil, Mexiko bylo jednou z mála zemí, které odmítly americkou pomoc v rámci programu Spojenectví…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
