Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Rozhovor

Ve tmě hodnost nepoznáte

S náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou o službě vlasti, nových hrozbách a o tom, co už nikdy neuvidí

45A_jaros_varianta
Aleš Opata • Autor: Milan Jaroš

Před časem jste dal slib, že vrazi českých vojáků z mise NATO v Afghánistánu v srpnu minulého roku – Martina Marcina, Kamila Beneše a Patrika Štěpánka – budou potrestáni. Proč jste považoval za důležité to říct a udělat?

Je klíčové nevytrhovat věc z kontextu. Já jsem nikdy neřekl, že vrazi budou potrestáni, já jsem řekl, že nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky, to je podstatný rozdíl. To znamená, že každý incident, který se v operacích stane, se zevrubně analyzuje a přijímají se opatření, aby v budoucnosti byly minimalizovány následky. A to, co jsem řekl, patří ke standardním postupům každé armády.

Dříve jsem podobné věty od vašich předchůdců neslýchal. Znamená to, že dříve armáda nepostupovala vůči vrahům vojáků jako nyní?

Od roku 2002, odkdy jsme v Afghánistánu, takhle nereagujeme poprvé. A k mému vystoupení: Afghánistán je komplikovaná země, nacházíme se v komplikované době. Proto vojáci v těch nejtěžších chvílích musí mít podporu velení armády. A také musí cítit podporu veřejnosti. Toho se jim dostalo a hodně jim to pomohlo. To považuji za důležité.

Když se podíváte zpět, byla vyhlášená mise úspěšná? Do médií se dostaly informace, že mělo dojít k zabití jednoho z útočníků, další měl být zajat.

Nebudu mluvit o úspěšnosti mise, jsou prostě věci, které z hlediska operační bezpečnosti nebudu rozebírat. Opatření, která bylo třeba udělat, jsme udělali, a doufejme, že to, co se stalo, se nebude v budoucnu opakovat.

Máme dál zůstávat v Afghánistánu?

To je nutné vnímat v širším kontextu. Pochopitelně jde o jednu z operací NATO, kdy my jsme jeho členskou zemí a působíme tam společně s ostatními partnery.  Co se týče samotného vývoje konfliktu, řeknu vám svoji zkušenost, jak se na to dívám já. Podívejte se někam, kde je to k nám blíž – na vývoj v Bosně a jejím hlavním městě Sarajevu. Vypadá to tam dnes jinak než v době ukončení války v roce 1996. Vypadá to tam lépe. Vím, o čem mluvím, za války jsem tam byl. Stejně tak jsem byl dříve v Afghánistánu a můžu srovnávat se současnou situací a i tam vidím obrovský pokrok. V rozvoji infrastruktury, vzdělávání lidí. Pro prosperitu je důležitá bezpečnost a my jsme se posunuli do fáze, kdy se velmi intenzivně pracuje na mírových jednáních mezi oběma znesvářenými stranami. Každopádně je naivní si myslet, že se dohodnou během čtrnácti dnů, protože i v Tálibánu jsou různé frakce, některé agresivnější, jiné méně. Nebude to jednoduché, pragmatický základ k tomu, aby se to podařilo, však vidím.

Proč je tam ale potřeba být stále vojensky?

Často slýcháváme, že v Afghánistánu se bojuje patnáct let a nikdo zatím nic nevyřešil. My jsme vyřešili to, že dnešní Afghánistán není základnou výcviku mezinárodních teroristů a dalších extremistických skupin. Vyřešili jsme to, že Afghánistán je bezpečnější, než býval. Málokdo přemýšlí o tom, co se stane v případě, kdy odtamtud koaliční jednotky odejdou, za jak dlouho dojde k vnitřní implozi toho státu, protože Afghánistán má s něčím podobným letité zkušenosti, mám na mysli s vnitřním rozvratem společnosti; jsou tam zbraně, letadla, spousta munice. Tím pádem naše vojenské doporučení je podporovat Afghánistán v oblasti výcviku, spolupráce a dalších věcí, protože je to cesta, která té zemi zaručeně pomůže.

Kritici namítají, že posuny k lepšímu jsou malé. A že to tudíž za vojenskou přítomnost nestojí.

Myslím, že máme celkem explicitní zkušenost z Iráku – velice rychle ukončené operace a rychle stažené jednotky ze země. Následoval pak vznik Islámského státu a téměř destrukce dvou států, Iráku a Sýrie, takže jsme se tam potom museli vrátit s pomocí. V Afghánistánu to funguje velice podobně, co se týče mezinárodní pomoci a pomoci NATO. A to, že jsme se do Iráku museli vrátit, je jen důkazem toho, že taková situace může nastat i v Afghánistánu. To je třeba si uvědomit.

Jste právě rok ve funkci. Co jste musel bezodkladně řešit, když jste nastoupil do úřadu, aby se vám usínalo lépe? A jak se díváte na další rozvoj armády pod vaším velením?

I_obalka_R19
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R19
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 37 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundra 300
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1572
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte