Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Rozhovor

Asi jsem byla i trochu drzá

S herečkou Ivou Janžurovou o vtipných ženách, pochybnostech, puse pro Dubčeka a pocitu ubývání

Iva Janžurová
Iva Janžurová • Autor: Matěj Stránský

V novém filmu Teroristka hrajete učitelku v důchodu, která se rozhodne k radikálnímu kroku a vezme do ruky zbraň, aby se sama vypořádala s tím, co považuje za zlo. Byla byste někdy schopná jít do podobného extrému? Ne nutně střílet, samozřejmě.

Nevím. A myslím, že ani ta žena neví, jestli toho bude schopná.

Musela jste si alespoň někdy profesně dupnout? Padesát let úspěšně působíte ve velmi soutěživém prostředí…

Nemusela. Spíš jsem měla štěstí. Naposledy třeba s rolí královny Alžběty v Audienci u královny ve Stavovském divadle. Přišla ve chvíli, kdy jsem přemýšlela, kterými dveřmi mě z Národního divadla vyprovodí, protože jsem měla pocit, že pomalu ubývám, až budu muset nakonec uznat, že jsem ubyla úplně, a odejít. Práce mám zatím dost. A kdyby ne, věřím ve svoji povahu. Jakmile mi někdo nařídí pauzu, hned si ji něčím zaplním. Třeba mě to mrzí a chvíli potají pláču, ale pak se oklepu, vydám se úplně jiným směrem a často s daleko lepšími výsledky, než kdybych se podrobila a byla odevzdaná přidělenému údělu zvenčí.

Na jevišti i ve filmu jste přitom hrála s řadou silných osobností. Bylo těžké si jako žena-komička vydobýt respekt?

Byli vlastně už dávno na výsluní divácké přízně – i proto byli velkorysí. Přijímali mě a pozorovali jen kradmo. Teprve po čase jsem se dovídala jejich hodnocení, které mi často až vyráželo dech svojí laskavostí. U Vládi Menšíka jsem to brala jako pozornosti, se kterými se přitáčel k mnoha dalším mladším kolegyním. Jiří Sovák byl herec, který si mohl partnerky vybírat; že jsem to často byla já, pro mě byla radost.

Slýchávala jste někdy, že ženy nejsou vtipné?

Vždycky jsem si myslela, že jsem vtipná. Nejvíc mě v tomhle ohledu vyznamenal Jan Werich. Když mu položili otázku, koho z žen pokládá za komika, jmenoval Stellu Zázvorkovou a mě! Přitom jsem s ním nikdy nepracovala, ani jsem jej osobně neznala. Když jsme spolu měli točit, dostal zákaz. Mě ta pochvala strašně hřála.

V pořadu Komici na jedničku vám Petr Nárožný předestírá teorii, proč je míň komiček než komiků. Ženy jsou podle něj méně ochotné se zesměšnit. Myslíte si, že jsou ženy méně vtipné než muži a že je méně komiček z důvodu, který uvádí?

Nemyslím. Je to podle mě přinejmenším fifty fifty. Jenomže ženám přebývá taková ta ostýchavost, skromnost, malá sebedůvěra a snaha prosadit se. A sebevědomé kolegyně, které nejsou ostýchavé, na mě vždy působí trochu divně, nezdá se mi to. Mnohem víc je namístě pochybnost o tom, co dělám, než pocit, že jsem všechno udělala dobře a hotovo. Některé dívky tím disponují a já jim to vlastně trochu závidím, protože je to i jistá výhoda pro podvědomí. A když herečka pochybnost nemá, tohle ji netrápí. Zase jsem ale přesvědčená, že pochybnosti jsou motor, který vás žene dál. A klidně odkopnete stranou vše, za co jste byla kdy pochválená. Zajímá vás, co přijde a jestli to dokážete.

Zvenčí to ale vypadá, že bez sebevědomí nemůže být člověk na vrcholu ve své profesi tak dlouho jako vy…

Musíte mít jistotu, že něco děláte dobře a že to máte někam dotáhnout. Musíte také umět zpracovat, když vám režiséři něco nedovolí do té role přinést. Říkávala jsem si v takových situacích: Jste hloupí, můj nápad byl lepší. Ale tohle přesvědčení je podle mě vlastní každému, kdo se puzením ocitne v herecké profesi.

Váš pedagog na DAMU prý vašemu dvacetiletému já řekl, že nejste dost hezká pro film. Panuje totiž názor, že herečka musí být buď hezká, nebo vtipná. Vnímala jste to takhle?

Ne. V tomhle jsem si věřila víc než v čemkoli jiném. Den od dne jsem se ujišťovala, že budu hrát, že budu lidi bavit. Spolužáci i profesoři mi naznačovali, že budu dobrá charakterní herečka ve čtyřiceti. Ale jen na divadle, ve filmu že se neuplatním. Tak se neuplatním, říkala jsem si, no a co. Budu hrát divadlo. Pak přišly v nečekaných střizích filmové role – Kočár do Vídně, Petrolejové lampy, Morgiana, Svatba jako řemen, „Pane, vy jste vdova!“... Vždycky jsem ale měla pocit, že jsem si je trochu zasloužila. K větším rolím jsem se dostávala přes malé, které jsem u daného režiséra hrála. Možná to bylo i tím, že jsem brala ty malé role ráda, s pocitem, že je to nejvíc, čeho můžu dosáhnout. Ale zároveň jsem byla asi v podstatě i drzá, protože jsem si dokázala vymyslet ke každé roli něco nečekaného, co nebylo ve scénáři. A to jim imponovalo.

Dávali vám režiséři svobodu vnášet do rolí své nápady?

Někteří. Třeba František Filip v seriálu Eliška a její rod. Nebo Zdeněk Podskalský ve Světácích chtěl všechno, co nás s Jiřinou Bohdalovou a Jiřinou Jiráskovou napadlo. Jaromír Vašta v Písničkách pro Rudolfa III. byl spolu s Jaroslavem Dietlem šťastný, když jsem dělala vylomeniny jako šestnáctiletá holka, přestože mi bylo šestadvacet. Pak ale byli režiséři, kteří vůbec nic nedovolili. Václav Vorlíček byl ze začátku tolerantní, ale když později dělal bez Miroslava Macourka, blízký vztah, který se mnou měl, se trochu vytratil. Leccos mi i zakazoval. Moje nápady byly často riskantní a záleželo na tom, jestli je režisér zpracuje, nebo z nich bude zoufalý.

 

 

I_obalka_R15
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R15
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 39 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jindřiška Bláhová

redaktorka, kultura

blahova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 354
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte