Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Civilizace

Vada mistra Leonarda

Jak se poruchy zraku přičinily o rozvoj světového umění

44-hlava
kresba Pavel Reisenauer • Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

Co člověk potřebuje k tomu, aby se stal výtvarným umělcem? Tak určitě talent, pořádnou dávku fantazie nebo prostorovou představivost, což je dovednost, která se dá velmi exaktně měřit již u malých dětí. A pak pochopitelně zdravé oči, bez nichž se malíř neobejde, stejně jako se klavírní virtuos neobejde bez jemného sluchu. Nebo ne?

Zní to logicky, ale dějiny výtvarného umění nabízejí pestřejší obrázek. Řada mistrů tvořila s rozvinutou oční vadou a zdá se, že některé poruchy zraku jsou pro výtvarnou tvorbu dokonce žádoucí.

Placaté vidění

Myslí si to alespoň Christopher Tyler, profesí vizuální neurovědec z Londýna, který počátkem sedmdesátých let proslul vynálezem moderních 3D obrázků. V čerstvě publikovaném výzkumu tentokrát své znalosti fungování zraku a počítačových technologií propůjčil výzkumu děl renesančního génia Leonarda da Vinci s cílem prokázat, že v pozadí epochálního přelomu v dějinách umění stála nejspíš oční vada nazývaná strabismus.

Touhle poruchou trpí každý desátý pozemšťan, mezi nimi například Paris Hilton, John F. Kennedy nebo Jean-Paul Sartre. Takového člověka poznáte snadno podle toho, že zatímco jedním okem se dívá přímo na vás, druhé šilhá kamsi do strany. Nejde o nic fatálního, strabismus vidění nijak zásadně nepoškozuje. Tím, že pohledy obou očí nesměřují k pozorovanému objektu souběžně, ovšem u nositelů poruchy mizí schopnost obvyklého prostorového vidění.

Laicky řečeno: zatímco záznam ze dvou zdravých očí skládá lidský mozek v…

I_obalka_R44
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R44
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 45 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Třešňák

redaktor

tresnak
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1995 jich napsal/a 1495
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte