Před lety mě pozvali z Jednoho světa, abych besedoval k filmu o finské rodině, která rok nepoužívala nic z ropy. Ani plasty. Byl jsem v rozpacích, co říkat. Finové působili sympaticky a rozuměl jsem jim. Akorát možná udělali více škody než užitku.
Polystyren, polyetylen, polypropylen, polyamidy, polyestery a další ropné polyvychytávky proměnily naše životy. Přitom mnohdy také umenšují stopu, kterou došlapujeme na okolní svět. Nejenže vlastně vznikly, aby přírodu šetřily. Celuloid, první z umělých hmot, totiž prapůvodně sloužil jako náhražka slonoviny při výrobě biliárových koulí. Protože na jedinou sadu bývalo zapotřebí dvou slonů, uchránil život slušnému stádu chobotnatců. Ale hlavně jsou plasty lehké a úsporné. Pokud potřebujete do něčeho zabalit a někam odvézt litr minerálky, taková PET lahev pohltí mnohem méně surovin k výrobě i paliva při přepravě než kov nebo sklo. Bioplasty, které se často inzerují jako recept na umělohmotnou civilizaci, by konzumovaly lány a lány kukuřice.
Kalamitou není doba plastová, nýbrž doba odhazovací. Vyrábíme kvanta plastů, leč zhruba tři čtvrtiny z nich se nedožijí ani svých prvních narozenin. Plýtváme tak spoustou užitečných surovin. Spíše než své materiály potřebujeme proměnit naši ekonomiku a naše životy tak, aby kolem nás už neprotékaly, ale kolovaly.
Pobouření na plasty přivolala hlavně maličká část z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
