Distribuci knih a časopisů ze Západu na Východ zdokumentoval americký politolog Alfred A. Reisch. Program byl tajně financován CIA, nemělo však jít o přímou protikomunistickou propagandu; povzbuzován měl být spíše odpor v rámci systému. Za dobu trvání projektu zaslané materiály dostali údajně všichni přední představitelé východoevropské inteligence, ale i někteří příslušníci stranické a řídící elity. Zásilky směřovaly i ke knihovnám, vládním úřadům či školám. Mezi adresáty byli ředitel agentury Čedok i autoři jako Josef Škvorecký.
Kniha nabízí úryvky z mnoha dopisů s potvrzením přijetí a dalšími žádostmi; nechybí ani přiznání, že příjemce si zasilatele personifikuje do hodného anglického strýčka, který neodmítne koupit neteři zmrzlinu. Způsoby doručování i objem se měnily podle politické situace. Pořadí zemí v počtu úspěšně doručených svazků kolísalo, ale Polsko zůstávalo nejlépe zásobené.Knihy byly zasílány normální nebo diplomatickou poštou či byly pašovány – nejen západními turisty, ale třeba polskými jachtaři nebo ruskými manželkami českých intelektuálů. Adresáti byli původně vybíráni i podle telefonních seznamů, ale postupně se vytvářely databáze s povoláním a s oblastmi odborného zájmu. Mnohé knihy pochopitelně zabavila cenzura, další se ztratily, tedy byly ukradeny. Autor cituje tvrzení, že se západní tituly stávaly artiklem na černém trhu – a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
