Deníčky pana Leea

Někdy v roce 2010 si řídící důstojníci americké špionážní agentury CIA uvědomili, že se jim v Číně „ztrácejí“ informátoři. Do té doby fungovalo všechno bezvadně, po dlouhých letech systematického úsilí byl – aspoň podle informací amerických médií – tok utajovaných informací z nitra čínské administrativy plynulý a výživný. Teď ale najednou i z Obamovy oválné pracovny přicházely stížnosti, že prezident stále častěji tápe ve tmě. Za nějakou dobu začalo být zřejmé, že se v Asii odehrává velká špionážní tragédie. Čína v letech 2010 a 2011 popravila nebo uvěznila až dvacet svých občanů spolupracujících s americkou výzvědnou službou. Popravy převažovaly, podle deníku The New York Times, který o špionážní katastrofě poprvé informoval loni na jaře, jednoho z vynášejících čínských úředníků zastřelili přímo na dvoře vládní budovy, zřejmě pro výstrahu.

Minulý týden dospěl jeden nejvážnějších průšvihů CIA posledních dekád dost možná k rozuzlení. Agenti FBI na newyorském letišti zatkli třiapadesátiletého bývalého operačního důstojníka jménem Jerry Chun Shing Lee. Ten sice pro CIA nepracuje již od roku 2007, odcházel však zhrzený a s kariérou ve slepé uličce. Po odchodu od špionů se naturalizovaný Číňan i s rodinou odstěhoval do Hongkongu a začal tam podnikat. Američané se dnes domnívají, že byznys mu pomohli rozjet sami Číňané. V ruce ale mají ještě jiný důkaz: už před pěti lety totiž při tajné domovní prohlídce u pana Leea našli dva zápisníky nadité informacemi, kterými se při práci u CIA zabýval, ale jako špion ve výslužbě jimi vůbec neměl disponovat. Jednalo se o skutečná jména informátorů v Číně, jejich telefonní čísla, místa schůzek i záznamy z jejich průběhu. Média – a zjevně i vyšetřovatelé – mají vážné podezření, že informátory poslal na smrt či za mříže právě Jerry Lee.

Krtek, nebo flákač

Tady se ovšem dramatický příběh zjevně trochu komplikuje. O existenci tajných deníčků s údaji, jež měl bývalý zvěd odevzdat svým nadřízeným při odchodu ze služby, vědí američtí vyšetřovatelé už od roku 2012. Lee se tehdy na pár měsíců do USA i s rodinou vrátil, vlastně ho „domů“ vyšetřovatelé dost možná vylákali s pomocí falešné nabídky další spolupráce se CIA. Během návratu se rodina ubytovala v hotelích na Havajských ostrovech a ve Virginii, přičemž agenti FBI nelenili a provedli v nich šťáru. Právě tehdy nalezli zmíněné sešitky. Následovaly výslechy, při nichž Lee normálně spolupracoval, vyšetřovatelé s ním ale sehráli menší představení. O svém objevu mu neřekli, ani se ho na něj nezeptali a zdánlivě spolupracující Lee jim na oplátku sám od sebe nic neprozradil, ani sešitky neodevzdal. V roce 2013 odcestoval zpět do Hongkongu, bez obvinění, jako svobodný Američan.

Jeden ze zatčených byl pro výstrahu zastřelen přímo na dvoře vládní budovy.

Váhání FBI má různá vysvětlení. Možná neměli dost důkazů. Možná nechtěli Číňany varovat dříve, než to bude bezpodmínečně nutné. Uvnitř zpravodajské komunity navíc doteď panuje spor o to, co k fiasku vlastně vedlo. Část špionů skutečně věří v existenci „krtka“, jakým by mohl být právě Lee, jiná to však odmítá a je přesvědčená, že se Číňané dokázali nabourat do zašifrovaného informačního systému, s jehož pomocí agenti předávali svým řídícím důstojníkům informace. Kromě toho americká média zmiňují obavy části CIA, že v pekingské rezidentuře poklesla morálka a převládl velkorysejší přístup k bezpečnostním opatřením.

Servery Vox nebo Slate nicméně varují také před nepěknou zkušeností se zbrklým obviňováním, vězněním a vyšetřováním domnělých „špionů“ čínského původu. Slate jmenuje celou řadu do vazby uvalených a později s omluvou propuštěných státních úředníků či techniků. Jistý Wen Ho Lee, bývalý zaměstnanec jaderných laboratoří v Los Alamos, byl před lety obviněn z toho, že pomohl Číňanům s plány na výrobu jaderných hlavic, byl podroben tvrdým výslechům a nakonec, po roce a půl, s rozpaky propuštěn. Později dostal jako odstupné jeden a půl milionu dolarů. Americká liberální média v této souvislosti upozorňují na možnost, že v řadách zpravodajské komunity panuje zaujatost vůči Američanům právě čínského původu.

Mysli na rodnou hroudu

V každém případě Jerry Chun Shing Lee při své letošní návštěvě USA zatčení neušel. Podle informací The New York Times je obviněn z držení zmíněných tajných informací, za což mu hrozí deset let vězení. Pokud bude obvinění rozšířeno na špionáž a bývalý agent, jak se obecně spekuluje, bude skutečně učiněn odpovědným za smrt a uvěznění dvacítky informátorů v Číně, visí nad ním možnost trestu smrti.

Na celém případu zůstává mnoho nejasného, Američané se ale obávají, že Lee může představovat pouze špičku ledovce. Čínská špionáž, často spíše průmyslová než politická, je nedílnou součástí čínského úspěchu a cesty k pozici světové velmoci. Číňané přitom mnohdy využívají národního cítění svých bývalých spoluobčanů a přímo apelují na jejich národní hrdost a odpovědnost ke starobylé civilizaci zažívající historický vzestup.

V případě pana Jerryho Leea pak americký tisk připomíná další rys čínské špionáže. „Celý případ odkazuje k zneklidňujícímu trendu rekrutovat bývalé americké agenty, což je pro ně jednodušší než pokoušet se naverbovat aktivní zaměstnance CIA,“ píší již citované Timesy. Už v březnu ostatně vyšetřovatelé zatkli bývalou zaměstnankyni ministerstva zahraničí Candace Marii Claiborne a obvinili ji z toho, že vyšetřovatelům zatajila své kontakty s čínskými představiteli. Paní Claiborne se k ničemu nepřiznala, podle amerických médií však na její konto proudily peníze od čínských agentů a dostávala od nich dary v hodnotě tisíců dolarů.