Učitelé se dokážou o tohle téma pěkně pohádat, protože nejde o nic menšího než o náplň či smysl moderní školy. Tradicionalisté říkají, že si školy nemají vymýšlet hlouposti a mají učit především číst, psát a počítat, jako se učilo vždycky. Oponenti namítají, že škola má odrážet měnící se svět, a proto tradiční náplň výuky nestačí.
Těm druhým hraje do karet fakt, že škola už dávno neučí pouze číst, psát a počítat. Věnuje se spoustě znalostí včetně měření gravitační síly, orientaci na stupnici pH nebo fungování nervové soustavy. Proč se tedy neučit o rizicích, která také ohrožují nervovou soustavu, ovšem nervovou soustavu celé společnosti? Na mnoha školách se takovému učení říká mediální výchova.
Její zastánci teď mají k dispozici pádný argument v podobě průzkumu provedeného společností Člověk v tísni. Byl zveřejněn minulý týden a obsahuje zjištění, jak málo čeští středoškoláci rozumějí zpravodajským médiím a zprávám, které z nich proudí. Jen dodejme, že jejich příjem už dávno není závislý na koupi novin. Zprávy prostě přicházejí stejně samovolně jako vítr a déšť, takže není lehké se před nimi schovat. Je praktické se na ně připravit.
Člověk v tísni, konkrétně jeho sekce Jeden svět na školách, dal zdejším studentům test týkající se médií nebo rovnou mediálních výstupů a zkoušel, jak jim rozumějí. Dále se ptal, za jak důvěryhodná média pokládají, co vědí o práci novinářů, zda se zajímají o vlastníky médií nebo jaký mají názor na jejich regulaci.
Z výsledků vyšlo, že…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
