0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace14. 7. 201810 minut

Trumpův šok

Na obchodní války v minulosti často dopláceli i ti, kdo je zahájili. Musí to ale platit také pro současného amerického prezidenta?

Autor: Profimedia, TEMP Sipa Press

Patnáctého srpna 1971 americký prezident Richard Nixon vystoupil v televizním projevu k národu a oznámil nový ekonomický program, jehož cílem bylo snížit inflaci a nezaměstnanost a který vstoupil do dějin jako Nixonův šok. Prezident v podstatě ukončil celou jednu éru poválečného mezinárodního měnového systému založenou na fixním směnném kurzu, kdy jednotlivé země své transakce prováděly většinou v dolarech, jejich měny byly na dolar navázány a USA garantovaly jeho směnitelnost za zlato. Systém dlouho fungoval dobře, svět se ale zvolna měnil a Nixonova administrativa měla pocit, že na existujících pravidlech vydělávají spojenci, zatímco Amerika tratí.

Trnem v Nixonově oku byly především sílící ekonomiky západního Německa a Japonska. Chtěl je donutit k ústupkům – mimo jiné zavedením celních bariér na dovoz do USA, které by chránily americké produkty a poškozovaly zahraniční exportéry. Již tehdy byl podle ekonoma Roberta Leesona prezident varován, že to může podnítit protekcionistické nálady, spojené v americké historii s nechvalně proslulým Smootovým-Hawleyho tarifem z roku 1930. Varování však Nixon nedbal. Spojence Ameriky konsternoval jeho jednostranný přístup okořeněný značnou dávkou tvrdého, nevybíravého jednání. Nakonec ale museli rozhodnutí respektovat a ustoupit.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Během obchodních válek státy nejen uvalují dovozní cla, mohou také omezit zahraniční investice konkrétní země, cíleně oslabit vlastní měnu a tím zlevnit své produkty, zavést kvóty a podobně. Poškozený…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc