Svět se změnil. Pokud tedy nečtete výhradně tuzemská média a nezaposloucháte se do hlavního proudu názorů, které se v Česku vyjadřují ke globálnímu virálnímu hnutí #MeToo, v rámci něhož lidé (ženy zejména) mluví o svých zkušenostech se sexuálním obtěžováním a násilím. Doma máte skoro pocit, že „svět se zbláznil“. Případně že lidstvo nevyhnutelně spěje k trudné budoucnosti bez sexu, erotiky a neopakovatelného kouzla námluv.
Mohutný civilizační pohyb, jehož hlavním požadavkem je na jedné úrovni důsledné ctění a vymáhání zákonů a na další také posílení citlivosti k lidské důstojnosti, je možná překvapivý (a ve své hlasitosti a masovosti také trochu děsivý), nicméně není na něm nic „bláznivého“. Definici normality vymknuté z kloubů možná odpovídá několik medializovaných případů, kdy někdo do proudu kriminálních a jasně traumatizujících zkušeností přidá story o pár nevhodných poznámkách pronesených před desítkami let. Nicméně stále platí, že jde o zcela o okrajové projevy, což není nakonec nijak překvapivé u neregulované akce, v rámci níž se jen na Facebooku objevilo na 85 milionů příspěvků. A jakkoli nás zřejmě čeká debata o proměnách namlouvacích rituálů, #MeToo nijak nezměnil jejich základní definici v tom smyslu, že má jít o proces vedoucí k milostnému vztahu (nebo třeba jen k sexu na jednu noc), jehož základním ukazatelem je skutečnost, že je příjemný oběma zainteresovaným stranám. A to zkrátka žádný z příspěvků #MeToo nesplňuje.
České zmatení je do značné míry…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
