Slabý zimní vír
Teplotní křivka pro Česko se už pomalu šplhá k jarním teplotám, ale na předchozí mrazy by se nemělo zapomínat. Teplotní rekordy (třeba v Beskydech bylo nejchladněji za 63 let) možná vůbec nebyly výjimečným rozmarem počasí, ale ukázkou trvalejších a znepokojivých klimatických změn.
V mnoha částech Evropy byla minulý týden větší zima než na severním pólu, píší The New York Times. V Římě či v Benátkách sněžilo, v Norsku klesla teplota pod minus 40 stupňů, nezvykle chladné počasí zasáhlo i britské ostrovy. Na pólu sice přesné meteorologické měřidlo není, ale podle dostupných odhadů tam bylo lehce nad nulou. V Beringově úžině je nejméně ledu za 40 let.
Mnozí vědci nepochybují, že spolu oba extrémy souvisejí. Klíčem je takzvaný cirkumpolární vír nebo také polární vír – anglicky „polar vertex“. Jde o klimatický jev daný nižším tlakem vzduchu, díky němuž ledový arktický vzduch za normálních okolností cirkuluje v nejsevernějších oblastech planety a chladí je. Potíž je, že polární vír se poslední dobou často „porouchá“.
Víření slábne a studený vzduch uniká směrem na jih. Jak v The New York Times názorně přibližuje jeden z klimatologů, celý problém si lze velmi dobře představit jako otevřené dveře od ledničky: za normálních okolností je lednička zavřená, zima je uvnitř a venku teplo, ale když se dveře nechají otevřené, studený vzduch utíká ven a teplý dovnitř.
Podle deníku je fér uznat, že ohledně příčin slábnutí arktického větru není mezi vědci úplně jasná shoda (třeba oproti 97procentnímu konsenzu, že nynější klimatické výkyvy jsou dílem člověka). Ovšem letošní zima do této debaty nic uklidňujícího nepřináší.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
