Boj o svastiku
„Buddhistický mnich Nakagaki se nasoukal do své Hondy Civic a vyrazil do čínského komunitního centra v newyorské čtvrti Queens, aby tam pronesl přednášku o svastice,“ píše týdeník The New Yorker. Pak následuje popis proslovu o znaku, jenž pro čínské usedlíky ve Spojených státech oživuje symboliku Východu, ovšem na Západě nechvalně proslul jako hákový kříž. Kenjitsu Nakagaki o svastice a její historii napsal již dříve knihu, vydal ji bez problémů v Japonsku, ale ve Spojených státech nenašel nakladatele, a nakonec ji tak vlastním nákladem vydal sám na Amazonu. Připomíná v ní, že samo slovo svastika má původ v sanskrtu, tedy jednom z nejstarších existujících jazyků, a že jeho význam je „být dobrý“. Svastika jako symbol prorostla do mnoha kultur a téměř vždy má pozitivní konotace vztahující se k duchovnímu životu.
Nacistický „únos“ svastiky coby symbolu čisté árijské rasy je pokřivený patvar odpovídající chorému mozku vůdce. Vykládejte to ale na Západě. Místo aby zneužití symboliky vychládalo, Nakagaki pozoruje nárůst zločinů z nenávisti včetně mávání vlajkami s tímto symbolem. Pro východní komunity usazené na Západě to však znamená, že musí s touhle kulturní krádeží žít. Nakagaki proto rozjíždí vzdělávací a přesvědčovací kampaň. Nejdříve opatrně, v kulturně spřátelených komunitách, jako je ta čínsko-buddhistická, ale chystá se i hlouběji do minového pole, třeba na půdu Muzea dějin Židů. „Stále ještě přemýšlím, jak tu problematiku představit – začít od Hitlera a vracet se ke svastice v Indii, nebo na to jít opačně?“
Celý smysl tažení vlastně směřuje k otevření dialogu mezi kulturami. Je celkem jasné, že Západ symbol vzal, převrátil jeho význam a díky zběsilosti onoho šílenství z něj udělal „univerzální symbol zla“. Problém je samozřejmě v tom, že o „univerzální“ význam nejde a že si Západ jeho tabuizací řeší vlastní minulost na úkor ostatních kultur. Když Nakagaki do Ameriky před dvaceti lety přišel, chodil po Manhattanu s řemínkem plným levotočivých svastik. Nějaký muž mu tehdy řekl: „Nenos to, je to čisté zlo.“ Od té doby řemínek leží v šuplíku, ale nyní se v pokorném převzetí západních standardů něco začíná lámat. Nakagaki má kulturní uzurpace plné zuby. „Když jdete někam na návštěvu, řeknou vám, že do určitého pokoje v domě nemáte chodit. Pokud dveře otevřete, vysype se na vás všechno možné staré harampádí. A tenhle případ je stejný jako ty dveře, které nemáte otevírat.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
