Dvě stě milionů lidí, necelý jeden rok, dva pokusy o odvolání prezidenta. Brazílie je v mnoha ohledech pozoruhodná země a ne, nemáme teď na mysli okouzlující pláže Ria de Janeiro. Ulicemi brazilských měst protéká temnější proud. Brazílie uprostřed největší recese, jakou kdo pamatuje, vloni celkem spořádaně svrhla neoblíbenou prezidentku Dilmu Rousseff. Oficiálním důvodem byla skandální korupce v řadách její strany, neoficiálním ekonomický propad a celkový odpor části společnosti k silně levicové „komunistce“, bývalé člence povstalecké guerilly z dob konzervativní vojenské diktatury. Pozoruhodné je, že samotné Rousseff žádné úplatky nikdo neprokázal, což neplatí o těch, kteří ji vloni svrhli.
Muž, který vedl z pozice šéfa dolní komory Kongresu impeachment prezidentky, již stihl sám za korupci nafasovat patnáct let žaláře. Prezident, který Dilmu Rousseff ve funkci nahradil, přišel z téhož důvodu o část kabinetu a teď s přispěním pokoutných nahrávek čelí osudu své předchůdkyně. Michel Temer je obviněn z braní úplatků a zřejmě bude odvolán.
Vlastně by to byla škoda. Temer je dost možná stejný korupčník jako většina brazilských politiků, jelikož brazilská politika na úplatcích stojí. Systém má kořeny v nešikovné ústavě, která umožňuje vstup do parlamentu lokálním stranám s velmi nízkou podporou. Politika je vlastně v Brazílii svérázný byznys. Představte si v každém českém kraji jedno samostatné hnutí ovládané místním podnikatelem a téměř žádné strany s celostátní působností…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
