Kvítek šel zasadit do dnešní doby
Se spisovatelem Michelem Faberem o mužských postavách a ustrašených rozhodnutích
Vaše nejznámější kniha Kvítek karmínový a bílý, se odehrává ve viktoriánské době. V tom nejste zdaleka sám. Čím je viktoriánská Anglie pro dnešní anglickojazyčnou literaturu tak přitažlivá?
Na Kvítku jsem pracoval spoustu let, a když jsem začal, v módě vůbec nebyla. Takže je náhoda, že když vyšel, knižní trh se zrovna posouval tímhle směrem. Nedokážu sice vyjmenovat ostatní autory, protože beletrii moc nečtu – ale v té samé době vyšlo několik knih z takzvané neoviktoriánské vlny. Nicméně já rozhodně nechci být její součástí.
Čím tedy vás osobně ta doba láká?
Chtěl jsem napsat knihu o několika tématech, o smrti Boha a měnící se roli ženy. A přišel mi prostě dobrý nápad zasadit knihu do doby, v níž tyhle otázky byly aktuální a žhavé. Bůh byl čerstvě po smrti v celé Evropě a v Anglii vešlo v platnost několik důležitých zákonů, které byly pro společenské postavení žen důležité – o vlastnictví, o prostituci. Další důvod je, že chci lidi ve svých románech také bavit, nabídnout jim exotiku, objevování něčeho neznámého a vzrušujícího. Nevidím důvod, proč by vážné knihy, a vlastně především vážné knihy, neměly být zároveň zábavné a dobrodružné. Sám si nechci číst knihu o akademikovi, který prochází krizí středního věku. Mám rád dobrodružství, tak beru své čtenáře do jiných století a na jiné planety.
A důvody těch ostatních? Pro britskou společnost byla vláda…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
