Recept na výhru

Kdo si před druhým kolem letošních senátních voleb dal tu práci a vyposlechl si předtočené volební sliby všech čtyřiapadesáti kandidátů, mohl mít pocit, že poslouchá velmi podivnou zaseknutou gramofonovou desku. Většina se chtěla zasadit o rozvoj svého volebního obvodu. Což je samozřejmé. Mnohé trápila nezaměstnanost nebo bezpečnost, což ovšem také trápí všechny. A část se odhodlala svým potenciálním voličům oznámit, že nemají tušení, co budou přesně dělat, protože se s obsahem práce, o niž se ucházejí, musí teprve blíž seznámit.

Anna Hubáčková, uchazečka o senátní křeslo za jihomoravský Hodonín, vsadila na jinou kartu. Chtěla od začátku kampaně přesvědčit voliče jedním konkrétním tématem: péčí o půdu na jižní Moravě, kterou současné intenzivní zemědělství nezadržitelně ničí. Podle znalců politiky i bookmakerů to byl spolehlivý recept na porážku. Spletli se, v prvním i druhém kole s přehledem porazila známou figuru Zdeňka Škromacha. S Hubáčkovou nepřichází do politiky voliči oblíbená „nová síla“. Dlouholetá úřednice a starostka ví velmi dobře, jak stát a politika fungují. „Jsem soutěživá, takže jsem vyhrát chtěla. Ale žádné konkrétní vysvětlení nemám,“ hodnotí ona sama svůj úspěch. To tajemství však není úplně těžké vyhmátnout. Nová senátorka si vybrala jasné téma a dává najevo, že o svých schopnostech nepochybuje. Nemluví jen o globálních výzvách – jako starostka musí spoluobčany přesvědčovat, že listnaté stromy stojí za to v obci vysazovat, i když z nich padá listí,…