0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře15. 10. 20165 minut

Mladý hlas v politice

Strany řeší klíčovou otázku, proč je nevolí mladší generace

Volby, jak už bývá zvykem, vyvolaly celou řadu pohybů na české politické scéně. Vedle otázek: kdo s kým a proč, se objevila i jedna obecnější a trvalejší – jak přitáhnout k politice mladé lidi? Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek je bezprostředně po volbách vůbec nešetřil: „Zejména mladá generace, která nám vyjadřovala své sympatie, která vyjadřovala svůj odpor proti xenofobii i proti autokratickému režimu, tak dala najevo v těchto dvou dnech, že ten odpor zas není tak zásadní, aby jí stál za dvacetiminutovou návštěvu volební místnosti.“ I premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka oznámil, že by se rád soustředil na mladší generace, jenže řada stranických kolegů mu říká: Jen přes naši mrtvolu, vraťme se k Miloši Zemanovi. Potřebují tedy vůbec strany mladé lidi? A naopak?

Složitá struktura

Reklama

O tom, že má Česko problém se vztahem mladých lidí k politice, není nutné pochybovat. Ukazuje to nejen neúčast ve volbách. Podle výzkumu OECD deklarovalo skoro šedesát procent Čechů ve věku 15–29 let nezájem o politiku, čímž jsme se mezi členskými zeměmi ocitli na předposledním místě.

Příčin je celá řada, jednou z nich ale nepochybně je rozpor mezi fungováním stran a životním přístupem mladých lidí. Organizace politického života dnes vypadá stejně jako před sto či více lety. Je tu předseda, pak předsednictvo, ústřední výbor strany, krajský výbor strany, městská buňka, poslanecký či zastupitelský klub a podobně, jinými slovy mnoho stupňů, které oddělují politická uskupení od…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc