Když David Cameron před sedmi lety navštívil Českou republiku, plánoval se svým tehdejším souputníkem na pravici Mirkem Topolánkem odtržení svých stranických kolegů od křesťanskodemokratického klubu v Evropském parlamentu. Minulý pátek byla na stejném místě řeč o „trhnutí“ s potenciálně mnohem závažnějšími dopady – o možném odchodu Velké Británie z Evropské unie.
A zatímco na jaře 2009 si tehdejší lídr britské opozice Cameron se spojenci z ODS notoval, v pátek měl coby úřadující premiér v českém předsedovi vlády a šéfovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi komplikovanějšího partnera.
Česká vláda má totiž – stejně jako řada jiných vlád – problém s některými návrhy, jimiž se Cameron snaží upravit postavení své země v Unii. Pouze při splnění těchto podmínek premiér slibuje své spoluobčany přesvědčovat, aby v plánovaném referendu o dalším setrvání Británie v Unii řekli „ano“. Zatímco obecné požadavky na posílení konkurenceschopnosti osmadvacítky či kroky vedoucí k větší ochraně zemí neplatících eurem Česko víceméně podporuje, Cameronova snaha získat možnost omezit občanům EU pracujícím v Británii tamní sociální dávky naráží v Praze – a nejen tam – na odpor. Konkrétně jde o podporu v nezaměstnanosti a další příspěvky od státu, na něž mají pracovníci z jiných zemí Unie stejný nárok jako Britové. Podle navržené změny pravidel by měli Evropané nárok na dávky až po čtyřech letech práce – to ale odporuje například základním pravidlům o volném pobytu pracovních sil.
Na stole je, jak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
