Na místech činu
Rok zaznamenával místa, kde se stala vražda. Cyklem fotografií Zmizelé výkřiky se ale nechce přiživovat na lidském neštěstí ani ukazovat morbiditu. „Chtěl jsem ta místa prozkoumat. Mají zvláštní, divnou energii,“ říká Patrik Sláma (39), který studuje Institut tvůrčí fotografie v Opavě.
Jak se vám spí?
Už dobře. Ale ten rok to byl nápor na psychiku, místa a příběhy se mi vracely ve snech nebo jsem vůbec nespal. Teď už je to uzavřená věc, ke které se vrátím kvůli výstavě v Muzeu Policie ČR a knížce, která snad vyjde.
O co na fotografiích jde?
Je to dvaadvacet míst v Praze, kde se stala vražda. Snímky vznikaly v ten samý den a hodinu, kdy k činu došlo; tedy samozřejmě na výročí. Stanovil jsem si, že musí jít o veřejný a přístupný prostor, většina vražd je totiž spáchána v bytech či sklepích, tam bych se těžko dostával.
Jak vás to vůbec napadlo?
Jsem duší krajinář. Jednou jsem fotil poblíž Brna a narazil na smírčí kříž. A zavanula na mě taková divná atmosféra. Říkal jsem si: Co se to tady děje? Až posléze jsem se dozvěděl, že kříž tam nechala postavit rodina pytláka, který zabil hajného. Ta stísněnost ve mně vzbudila zvědavost. Je tam kvůli mordu? Rozhodl jsem se navštívit takových míst víc a pokusit se to zjistit.
Kde jste je hledal?
Objevil jsem knížku Lovec přízraků o vyšetřování vražd a z ní získal pár indicií. Později jsem se od autorů Viktorína Šulce a šéfa pražské mordparty Jiřího Markoviče dozvěděl další místa a typy. Pomohly mi také kriminalistické sborníky, jsou pro potřeby policie, ale starší ročníky se dají sehnat.
Jak jste se na focení připravoval?
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
