Letos v Marienbadu

Na filmovém plátně Gregory Peck zrovna přesouvá spící Audrey Hepburn z jedné postele do druhé. V sále Městského divadla Mariánské Lázně se promítá fenomenální komedie Prázdniny v Římě a komentáře diváků šeptané do tmy prozrazují, že i v malém městě na západě Čech panuje kosmopolitní atmosféra. Čeština se střídá s němčinou a ruštinou, slušivé obleky s uvolněnou elegancí lidí libujících si ve sportovních vycházkách po okolních lesích, úsměvy bohatých cizinců se smíchem mládeže, která ve městě plném předražených hotelů a restaurací obrací každou korunu dvakrát.

Promítáním nově restaurovaného diváckého hitu z padesátých let vyvrcholil první zářijový týden Marienbad Film Festival. Světácky pojmenovaná přehlídka odkazující k historickému názvu města si odbyla premiérový ročník bez filmových hvězd, davů cinefilů i sponzorských mejdanů, jaké známe z nedalekých Karlových Varů. Komorní kulturní akce ani neměla ambici přitáhnout do města jednorázově tisíce fanoušků. Její cíl – který splnila – byl jiný: během šesti dnů dokázat, že má tohle město mnohem větší potenciál než sloužit jako luxusní ubytovna, ve které je jedinou zábavou sobotní promenádní koncert. Že má smysl se do něj vracet a hlavně z něj neodcházet.

Lázeňský Švihák

„Trvalo dva roky, než nás tady začali brát vážně. Je těžké zvednout lidi po práci od televizí nebo piva v hospodě,“ říká Markéta Monsportová. Sedí v improvizované kavárně festivalu Marienbad, za ní se na malé scéně domu Chopin chystá…