Stroje pochodují
Co nám dějiny říkají o budoucnosti umělé inteligence – a o tom, jak by měla reagovat společnost
Odborníci varují, že „nahrazení lidské práce stroji“ by mohlo „učinit lidstvo nadbytečným“. Bojí se, že „objev této mocné síly“ přišel „dřív, než jsme se naučili ji správně využívat“. Takové obavy dnes vyjadřují ti, podle nichž by pokrok umělé inteligence AI (Artificial intelligence) mohl zničit miliony pracovních míst a vytvořit „terminátorovskou“ hrozbu lidstvu. Jenomže to jsou slova, která se používala v diskusích o mechanizaci a parním pohonu před dvěma staletími. Tehdy se tomuto sporu o nebezpečí techniky říkalo „otázka strojů“. A velice podobná diskuse probíhá i dnes.
Umělá inteligence po mnohých nepodařených začátcích učinila v posledních několika letech velký pokrok, a to díky pružné metodě, které se říká „hloubkové učení“. Mají-li rozsáhlé (nebo „hluboké“) nervové sítě, modelované podle architektury mozku, dostatek dat, lze je naučit všechno možné. Pohánějí vyhledávací enginy Googlu, automatické tagování fotografií na Facebooku, hlasového asistenta Applu, nákupní doporučení Amazonu i auta Tesla, která se řídí sama. Ale tak rychlý pokrok vyvolal též obavy o bezpečnost a pracovní místa. Stephen Hawking, Elon Musk a další se strachují, že kdyby se AI utrhla ze řetězu, mohlo by dojít ke sci-fi konfliktu lidí a strojů. Jiní zase říkají, že AI vyvolá obrovskou nezaměstnanost – tím, že se zautomatizují kognitivní činnosti, které dříve dokázali vykonávat jenom lidé. Po dvou staletích se otázka strojů vrací. A je třeba na ni odpovědět.
Technologická nezaměstnanost…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
