Ekonomové odhadují, že zhruba osm procent světového bohatství je utajeno a uniká zdanění. Jen členské země Evropské unie tak každým rokem přicházejí o jeden bilion eur, což by stačilo k pokrytí rozpočtu EU na šest let. Nebo také během pár let ke splacení dluhů, do nichž státy upadly po finanční krizi v roce 2008, a musely proto zahájit škrtací kúru, která tvrdě zasáhla většinu Evropanů.
Veřejnost je už delší dobu přesvědčena, že bohatá elita ji okrádá na daních, politici však dosud bezmocně krčili rameny, že je to sice nemravné, ale legální. Odhalení tzv. panamských dokumentů minulý týden má však takovou sílu, že může přimět především evropské politiky, aby rychle přijali zákony, jež dosud legální daňové úniky promění ve zločin. Je to koneckonců i v jejich zájmu, protože jde o peníze, které chybějí ve státních rozpočtech.
Vliv panamské aféry především na demokratickém Západě lze stěží přecenit a jednou z velmi dobrých zpráv je, že potvrzuje význam tradiční, na faktech stojící žurnalistiky. Stovkám novinářů po celém světě se společnou analýzou obrovského množství dat a globálně organizovaným zveřejněním svých závěrů podařilo za týden pohnout dějinami.
Panamská právnická firma Mossack Fonseca obstarávala čtrnáct tisíc klientů, z nichž většina chtěla utajit svůj majetek. Účinek aféry, k níž zásadně přispěl neznámý whistleblower, povzbudí další k podobné akci a po minulém týdnu si už žádný demokratický politik, diktátor, podnikatel či mafián nemůže být jist, že jeho…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
