Ateliér módní návrhářky Liběny Rochové je třípokojový byt v honosném činžáku na Malostranském nábřeží. Sem dochází její prominentní zákaznice, tady pořádá dvakrát ročně přehlídku pro sto lidí. Teď se tu ale vznáší jen vůně čerstvých lilií a klid. Střelecký ostrov za oknem je vylidněný, pokoje jsou prázdné, čisté, bílé. A na stole leží skleněná kostka, v níž je zasazená ampulka parfému. Trofej Grand designér roku, kterou Liběna Rochová přebírala na konci března.
Cena v její tvorbě neznačí žádný mezník. Liběna Rochová dělá už třicet let vlastně totéž: výtvarnou módu založenou na originální konstrukci střihů a sofistikované práci s materiálem. Módu svoji, která nepodléhá trendům, nýbrž je odrazem osobní kreativity. Zajímavé je hlavně to, že v roce, kdy Liběna Rochová oslaví pětašedesáté narozeniny, se tyhle hodnoty zase velmi nosí. „Nechtěla jsem dělat jenom hadry. To mě nikdy nebavilo,“ glosuje to Liběna Rochová. „Víc než hadry“ je docela výstižné heslo pro dnešní módu. Klidně by se k němu mohly přihlásit malé značky z celého světa, od nichž se momentálně očekává, že přinesou do módy novou energii.
Jako Leonardo
Liběnu Rochovou zná každý – minimálně podle jména. Dokonce ji lidé občas poznají na ulici, je možná nejslavnější tuzemská módní návrhářka. Má prosperující studio, kde svého času šila Lucie Bílá, její šaty měly Hana Zagorová i Hana Hegerová a známé ženy se u ní oblékají i v současnosti. I jejich návrhářka je tedy svým způsobem V.I.P. – což má své výhody.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
