Marek Toman (47) se ve svých prózách i překladech často dotýká historických námětů a tématu židovství – a nejinak je tomu v případě jeho nového románu. Inspiroval se totiž skutečným příběhem židovského chlapce, který v Praze na konci 17. století projevil touhu nechat se pokřtít a poté za nejasných okolností zemřel. Případ se stal sledovanou „mediální kauzou“, jež skončila označením zesnulého jinocha za mučedníka a popravou Šimonova vlastního otce a dalšího Žida, kteří byli obviněni z jeho vraždy.
Kniha stojí na dvou paralelně vyprávěných liniích. Zatímco první líčí onu dávnou historii, hrdinou té druhé je antropolog Ladislav pátrající v současné Praze po Abelesových ostatcích. Příběhy spojují nejen kulisy Starého Města, ale překvapivě i současný jazyk, jímž jsou oba vyprávěny. Z hlediska čtenářské atraktivity má však navrch linie historická, která kromě exotického prostředí dávno zmizelé Prahy (a zvláště židovského ghetta) nabízí propracovanější postavy a dramatičtější zápletku.
Za beletrizací Abelesova případu a vyprávěním dalšího, ryze fiktivního příběhu, který z postavy kontroverzního mučedníka činí objekt zájmu našich současníků, můžeme hledat dvojí záměr. Prvním je snaha rekonstruovat a oživit dávný příběh v podobě blížící se skutečnému průběhu události; tomu nasvědčuje i obsáhlý doslov, v němž autor zúročil konzultace s odborníky a studium dostupných pramenů. Druhým se zdá zobrazení nevykořenitelných neduhů zdejší společnosti – zejména antisemitismu – a také moci médií. Není náhodou, že klíčová úloha zde připadá jednou mistru tiskaři a podruhé bulvární novinářce. Co se však týče literárních kvalit, Tomanův román na tuto dvoukolejnost doplácí. Autorův záměr tak byl zřejmě naplněn bezezbytku, čtenářské očekávání zpola. Nicméně milovníci historie si přijdou na své.
Autor je literární publicista.
Marek Toman: Veliká novina o hrozném mordu Šimona Abelese
Argo, 452 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
