Lenka Slívová (39) už si přesně nepamatuje, kdy poprvé narazila na to jméno: Charlotta Garrigue Masaryková. Možná to bylo během školních let, kdy – stejně jako my všichni – jen zaslechla stručnou informaci o americké manželce prvního československého prezidenta, jejíž jméno Masaryk proti zvykům své i dnešní doby přijal za své. O vážné, nemocné ženě, která ani pořádně nestihla být první dámou a v ústraní zemřela pár let po vzniku republiky. Zato si velmi přesně pamatuje ohromení a bezmála objevitelské vzrušení, které pocítila, když o mnoho let později v rukou držela Charlottiny nesmírně upřímné deníkové záznamy či dopisy psané úhledně hravou češtinou. Hlas jejich autorky promluvil k Lence Slívové, překladatelce na volné noze a matce devítileté dcery, nesmírně silně přes propast času. „Ohromně s ní souzním, s tím, co jako inteligentní žena a zároveň matka čtyř dětí řešila, jak přemýšlela nad svojí rolí, jak byla moderní a rebelka, ale zároveň velmi konzervativní, co se týče mravních nároků, “ říká. „A přišlo mi líto, že její bohatý vnitřní svět zůstává skrytý a že ji vlastně neznáme.“
A Charlotta k ní promluvila natolik silně, že studiem stovek deníkových záznamů, korespondence i dalších materiálů strávila doma po večerech a v archivu Masarykova ústavu tři roky a dnes o ní připravuje s režisérem Josefem Císařovským dokument. Díky zápalu této historičky amatérky si tak i my můžeme v detailu připomenout, že bez „drahé Charlie“ by Masaryk „nebyl tím, čím byl“, jak on sám často…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
