Mezi vejcem a slepicí
Eurozóna má nejhorší za sebou, ale bez záruky
Eurozóna je dnes stabilní a řadu reforem se podařilo prosadit, ale politická nerozhodnost odsouvá řešení starých hříchů. Tlak uprchlické krize však může ukončit přešlapování na místě.
Eurozóna nejvíce pokročila v reformách, které mají předejít opakování krize. Nové nástroje na hlídání deficitů i zdraví bank se postupně zaběhávají, i když stále chybí několik důležitých kroků. Eurozóna se především neobejde bez větší solidarity, čili ochoty silných ekonomik na severu pomoci těm slabším na jihu.
Aktuální návrhy, jak toho dosáhnout, se točí kolem vytvoření ministra financí pro eurozónu. Ten by měl k dispozici omezený rozpočet třeba v podobě investičního fondu pro státy, jež se ocitnou v krátkodobé recesi. Zároveň by mohl šéfovat i případnému Evropskému měnovému fondu, který by řešil hlubší krize. Další návrhy počítají s vytvořením společného pojištění v nezaměstnanosti. To by vedlo k tomu, že když bude mít třeba Německo nadprůměrnou nezaměstnanost (jako před dvanácti lety), tak mu budou ostatní přispívat na podpory a obráceně (jako dnes, kdy je německá nezaměstnanost nízká). Také dojde na návrh společného pojištění bankovních vkladů, které by znamenalo, že vklady zkrachovalých bank by se vyplácely ze společného měšce, bez ohledu na to, zda byla banka německá či španělská.
Uprchlíci jako naděje
Hříchy z první dekády eura však nezmizely. Pořád je třeba vyřešit nahromaděné dluhy některých států a bank, stejně jako nízkou produktivitu a příliš vysoké platy, které na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
