Stockholmský podzim 2015 je ve znamení Katariny Taikonové. V kinech se promítá Taikon, oslavovaný dokumentární film o životě této romské spisovatelky. V Muzeu moderního umění probíhá výstava Dobrý domov pro všechny, jehož významnou součástí jsou fotografie ze života Romů ve Švédsku v padesátých a šedesátých letech, často s Taikonovou ve středu pozornosti fotografa. A v knihkupectvích se objevila velká biografie o jejím životě nazvaná Den, kdy budu svobodná.
Zájem o Taikonovou je nově probuzený zásluhou švédské novinářky a aktivistky Lawen Mohtadiové, která se podílí na všech výše uvedených projektech. Je zvláštní a zároveň i pochopitelné, že se objevil až teď.
Romové a traveleři žijí ve Švédsku již 500 let, přesto byli až do roku 1954 nevítanými hosty. Název zmíněné výstavy Dobrý domov pro všechny je tedy ironický, odkazuje na citát z projevu sociálnědemokratického ministerského předsedy Pera Albina Hanssona z roku 1928. Ze „všech“ vrstev příslušníků národa byli podle státního Rasově-biologického institutu, za který byl Hansson odpovědný, Židé a Romové vyloučeni. Romové, kteří utíkali před nacisty, se museli vydávat za Židy, jinak by nesměli do Švédska vstoupit. Tento zákaz platil až do zmíněného roku 1954. V sociálnědemokratickém „Folkhemmet“ (Domov pro všechny) byli sterilizováni a bylo s nimi zacházeno jako s občany druhé kategorie.
Boj za práva romských dětí na školní docházku a střechu nad hlavou je ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
