Váhavá Evropanka
Británie měla o členství v EU vždy velké pochybnosti, přestože se ukazuje jako přínosné pro všechny.
Otázka, která bude britským voličům položena nejspíš v roce 2016 na podzim, je jednoduchá: „Má Velká Británie zůstat členem Evropské unie, nebo má Evropskou unii opustit?“ (Druhá věta byla přidána minulý měsíc na naléhání volební komise; bez ní prý formulace působila návodně.) Když počátkem roku 2013 přišel konzervativní premiér David Cameron s návrhem referenda, doufal, že odpověď bude jednoznačná. Kdyby se mu podařilo úspěšně znovu projednat některé podmínky britského členství, voličstvo by ho podpořilo v názoru, aby Británie zůstala.
Referenda jsou však ze své povahy riskantní – jak ukazuje řada předchozích příkladů z Evropy. Cameron velmi dobře ví, že výsledek referenda ze září 2014 o nezávislosti Skotska, téma, na něž – jak řekl – má mnohem vyhraněnější názor než na EU, byl mnohem těsnější, než čekal. Nic nemůže zaručit, že referendum o členství v EU dopadne, jak on si přeje. A kdyby se voliči rozhodli, že chtějí odejít, způsobilo by to velkou nejistotu nejen v byznysu a ekonomice, ale také pro Camerona samotného. Vzhledem k tomu, že Cameron bude prosazovat setrvání Británie (dnes je to skoro jisté), lze si jen obtížně představit, že by v případě porážky mohl zůstat předsedou vlády. A navíc: skotští nacionalisté prohlásili, že kdyby se Británie rozhodla EU opustit, budou požadovat nové referendum o skotské nezávislosti, které by pak mohli vyhrát. Brexit by tedy mohl způsobit také rozpad Spojeného království. Referendum o členství v EU se proto stane rozhodujícím…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
