Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Komentáře

Totalita bez totality

ÚSTR si slíbil, jak bude zkoumat minulost

Šéf ÚSTR Zdeněk Hazdra
Šéf ÚSTR Zdeněk Hazdra • Autor: ČTK

Spor o minulost zase na chvíli ožil. Rada Ústavu pro studium totalitních režimů schválila koncem minulého měsíce vědeckou koncepci této instituce a od kritiků současného vedení se objevily první protesty. Jejich čelný reprezentant, místopředseda rebelujících odborů ÚSTR, Miroslav Vodrážka v Lidových novinách upozornil, že v koncepci chybí pojem „totalitní režim“. Jde podle něj o důkaz, že „skrytí revizionisté“ z nového vedení ústavu se podřizují objednávce sociální demokracie a komunistické strany. Skutečně tedy zašla situace v důležité instituci tak daleko?

Muži s posláním

Oprašme napřed už poněkud starší spor o pojem „totalitní“. Do důležité Rady ÚSTR, která volí vedení, schvaluje rozpočet a koncepční materiály, přišli před dvěma a půl roku dva známí exponenti české levice – bývalý poradce premiéra Špidly Lukáš Jelínek a člen zelených Michal Uhl.

Reklama
Reklama

Hlavně druhý z obou mužů začal brzy prohlašovat, že zaměření ústavu se musí změnit. Místo zkoumání zločinné povahy komunismu a nacismu by měli historici napřed zjistit, zda skutečně o zločinnou povahu šlo, prohlašoval Uhl a horoval, aby se na předlistopadovém režimu  mnohem více zkoumala  takzvaná každodennost obyčejného člověka, třeba odborářské rekreace. To samozřejmě není samoúčelné, jde o promyšlený plán: Uhlovi a podobným příznivcům levice v Česku vadí ostrakizace komunistů, jež je spojená s plošnou kritikou bývalého režimu, a doufají, že historici přijdou i na pozitivní rysy totality. Tím by podle Uhlových představ mohlo dojít i k částečné rehabilitaci komunistické strany a její průchodnější účasti na levicové vládě.

Oponenty pak Uhl nejvíc zvedl ze židle svým požadavkem, aby se přestalo komunismu říkat „totalitní režim“. Minimálně od šedesátých let už podle jeho vědomostí o žádnou totalitu nešlo.

Do vedení ústavu zkrátka v podobě Uhla přišel aktivní politik, který vypadal, že si chce prosadit své ideologické touhy. Navíc fakt, že u Jelínka i Uhla vzhledem k jejich jiné než historií se zabývající profesi a ne zrovna významné společenské reputaci vzniklo podezření, že je sociální demokracie dosadila do orgánu pro dohled nad ÚSTR s posláním tuhle instituci umrtvit.

Místo i pro Čuňase

Nelze vyloučil, že Vodrážka jako insider má dobrou intuici a vynechání pojmu „totalitní“ je výrazem Uhlova dílčího vítězství. To by ústavu a jeho poslání neprospělo, zvlášť pokud by šlo o předzvěst posunu k výzkumu Uhlem vysněného   „všedního dne“. ÚSTR totiž není běžná vědecká instituce. Vznikl rozhodnutím parlamentu a jeho hlavní cíl má být popsat represivní povahu nacismu a komunismu, aby se ztížilo jejich možné opakování.

I zaujatý přístup může nést dobré výsledky.

Tweetni to

Pohled na dnešní činnost ústavu ale nenasvědčuje, že by se černé vize pravice, hojně ventilované právě v čase nástupu Michala Uhla, výrazněji potvrzovaly. Někteří politici z ODS a TOP 09 prohlašovali, že sociální demokracie chce ÚSTR úplně zrušit. Jiní předpovídali, že jej finančně oseká, vymění zaměstnance, ochromí výzkum, který levici nevyhovuje, hlavně práci s archivy StB.

Nic z toho se však zatím otevřeně neprojevuje. ÚSTR funguje, plán jeho činnosti nevykazuje zásadní změny, byť možná i díky tomu, že dobíhají starší projekty. Archivy jsou stále přístupné víc než v jiných postkomunistických zemích. Instituce personálně posiluje, funguje v ní důstojně složená vědecká rada, jejímž předsedou je uznávaný německý historik Detlef Brandes. Za chválu stojí i fakt, že rada  ústavu uveřejňuje na webu zvukové záznamy ze svých několikahodinových porad.

Kritizovaná vědecká koncepce pak působí jako běžný materiál, který ústavu nebrání ve výzkumu toho, co chce víc pravice (represe totality), ani nesměřuje k tomu, co chce víc levice (hlavně ne represi). Při jejím schvalování se členové rady dohadovali nad banálními úkoly, třeba že historici mají  brát v úvahu dobové souvislosti nebo že mají být nestranní. Schválený rámec je ale jinak celkem normální čtení.

Nicméně výhrady lze vznést – třeba k urputnému trvání na „vědeckosti“ práce historiků. Samozřejmě, ať historici pracují podle akademických metodik. Velmi platným zaměstnancem ÚSTR ale může být třeba i František Stárek alias Čuňas, veterán undergroundu a politický vězeň, který bádá se značně osobním zaujetím. I díky tomuto jeho známému „nevědeckému“ nasazení toho dnes o perzekuci mániček i jejich „všedním dni“ víme víc než o mnohých tématech nechaných na pospas metodicky vzorné vědě.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

2007-1057-vobr-svehla.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2077
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte