Visí tam selfíčka jejich doby. V posledním sále velkoryse pojaté výstavy Magický sever, již připravila Finská národní galerie v Helsinkách, čeká návštěvníka náhlý zvrat. Právě prošel expozicí věnované norskému a finskému malířství přelomu 19. a 20. století. Byla to doba první industrializace nehostinného severu. Doba, kdy lidé přicházeli z venkova do měst a nechávali za sebou dosavadní styl života v sepětí s přírodou a s ním přes generace tradované mýty a pohádky. A tato ztráta se promítala i do melancholie, kterou plátna Edvarda Muncha, Huga Simberga, Theodora Kittelsena či Akseliho Gallen-Kallely a Pekky Halonena dodnes vyzařují. Po sálech věnovaných krajinomalbě, mytickým i symbolickým motivům, pak návštěvník dorazí do závěrečné místnosti, kde se s ním loučí povětšinou autoportréty vystavených autorů. Munch s cigaretou v ruce tu sice hledí divákovi neohroženě do očí, ale jinak převládá zavedená póza těch časů, jež velela spíše klopit zrak k zemi. Zdůraznit stav kontemplace nebo citovosti, kterou ještě zdůrazňují pochybnosti o sobě samém.
V uplynulém roce – tedy o více než století později – sesbíral mnoho cen za nejlepší vizualizaci dat projekt Selfiecity. Jedná se o dlouhodobý výzkum iniciovaný teoretikem nových médií Lvem Manovichem. V první fázi jeho tým zpracoval něco přes tři tisíce amatérských autoportrétů z Instagramu, které pořídili většinou mladí lidé mezi 20 a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
