Tunel pod Šumavou
Seznam zdejších investic ucházejících se o peníze z Junckerova balíčku naznačuje, že Češi stále neumějí zacházet s evropskými penězi
Miroslav Cink (77) má sen. Inženýr a vynálezce v penzi chce postavit na Lipně přečerpávací vodní elektrárnu, která by propojila přehradu na Vltavě s Dunajem na rakouské straně sedmadvacet kilometrů dlouhým tunelem pod Šumavou. „Elektrárna by pomohla řešit celou řadu problémů,“ říká penzista. „Fungovala by jako pohotový záložní zdroj energie, pomohla by při povodních a zlepšila by splavnost Dunaje.“
Pan Cink o svém nápadu marně přesvědčoval postupně několik českých ministrů, regionální politiky na české i rakouské straně, energetické firmy i soukromé investory. Neuspěl a nemůže za to jen pro laika nepředstavitelná technická náročnost projektu. Jde především o peníze:odhady případné stavby se pohybují mezi pětačtyřiceti a pětapadesáti miliardami korun. Vynálezci se zatím nepodařilo sehnat ani zhruba dvacet milionů korun na studii proveditelnosti. Projekt je natolik problematický i v dalších ohledech (od ekologických rizik po skutečnost, že plán prosazuje de facto nefunkční firma, v níž dva ze čtyř společníků podnikají v hotelnictví), že se jím vážně nezabývají ani ekologové, kterým jsou vodní elektrárny z principu spíše blízké. „Je to legrační fantazmagorie, někde na úrovni nápadu postavit tunel na Jadran,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
