Česká stopa
V evropském chaosu a krvavém konfliktu jsme dokázali uspět
„Došlo k nějakému nedorozumění,“ tak začíná telegram, který král Anglie Jiří V. zaslal německému císaři Vilémovi II. prvního srpna 1914. Těžko bychom hledali lepší ilustraci k popisu situace, která právě před sto letybezprostředně předcházela vypuknutí první světové války. Sarajevský atentát spustil tak komplikovaný řetězec událostí, že se všichni přestali orientovat, co kdo vlastně chystá. Když Rakousko-Uhersko zasáhne proti Srbsku, vstoupí do války Rusko? Co pak udělá Německo a Francie? A jak se zachová Anglie? Právě jednání mocného Londýna zajímalo téměř všechny zúčastněné a telegramy zasílané během jednoho dne přinášely naprosto odlišné informace. Jakmile ale začalo Rusko zbrojit, nedalo se krvavým událostem zabránit – svět vstoupil do války, jejíž krvavost všechny šokovala.
Historik Christopher Clark ve své knize Náměsíčníci (vyšla už i česky) brilantně popisuje, co všechno konfliktu předcházelo. A přesto, že přináší nebývalé detaily z korespondence, deníků, rozhovorů či pamětí, sám dodává, že vypuknutí války je stále tak trochu nepochopitelné. Jedno je však jasné: „Mocné nadnárodní instituce, které dnes vytvářejí rámec pro určování úkolů, zprostředkování při řešení konfliktů a zjednávání náprav, v roce 1914 citelně chyběly.“
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
