Stát si hraje na Kafku
(útržky z dopisů filozofa a spisovatele Milana Šimečky adresovaných historikovi Vilému Prečanovi)
Dalo by se to vylíčit velmi stručně… Byli dva přátelé; v polovině padesátých let, ještě zcela mladí, spolu strávili dvě léta asistentského života na jedné vysoké škole. Pak je sice rozdělila vzdálenost čtyř set kilometrů, ale to jim dalších 13 let nevadilo. Několikrát do roka se setkali, četli, co napsal a vydal ten druhý. Pak přišla havárie. Jejich životy tak jako životy mnoha jiných vykolejily. Ocitli se v poušti, jak to jeden z nich nazval, v poušti bez nástrojů a beze všeho. Aniž se na tom dohodli, začali si psát dopisy, jako kdysi lidé v 19. století, když nebyl telefon, expresní vlaky a letadla.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
