Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Dopisy

Dopisy

Tohle je naše země, naše město

RESPEKT 50/2013

Jsem Ukrajinka, ale v Praze žiji již 12 let a Česko považuji za svůj milovaný domov. Pracuji jako vědkyně v Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Nejsem politicky angažovaná, ale současné události na Ukrajině mě nenechávají lhostejnou. Mrzí mě jen, že nemůžu odjet na „Euromajdan“, abych podpořila ty, kdo bojují za svůj sen.

Probíhají tam horší věci než „pouhé“ bití lidí na ulicích. Vláda a policie zavírají do vězení obyčejné lidi, kteří událostem jen přihlížejí, nedodržují se zákony a ani to nezakrývají. Probíhají tam praktiky KGB, což potvrzují nesčetné důkazy nebojácných ukrajinských novinářů.

Myslím na každého člověka, který je nezvěstný, na každého, koho policie mučila. Nechci vzbuzovat vaši lítost. Ukrajinci si nyní od nás všech zaslouží velký obdiv.

Anna Lazorová

 

Bosé nohy v obchoďáku / Jeden den v životě

Respekt 50/2013

Vážený pane Matasi, přečetl jsem si, jak jste se stal obětí jednoho z druhů „rasismu“. Jak by asi strážci pořádku reagovali v Africe nebo Indii, kde chodí bosky miliony lidí? Ale o tom to na celém světě je – o toleranci k jinakosti, co přitom nikomu neubližuje ani druhé neomezuje. Přeji vám pevné nervy a úspěchy v boji s hlupáctvím a netolerancí!

Ing. Břetislav Kovář

Důvod k obavám

Respekt 50/2013

Poslední číslo Respektu přineslo typický článek od Fareeda Zakarii. V úvodní části je nastíněn zajímavý a komplexní problém, ve střední části pak nahodile či účelově vybrané citace odborníků, volná a nepodložená spojení a zjednodušující a poněkud burcující ideologický závěr s minimální snahou o objektivní analýzu (zato s velmi patrnou vlastní sociální agendou, která s hlavním tématem zas tak nesouvisí). Možná zajímavé počtení, ale informační a analytická hodnota pod nulou.

Osobně by mě zajímalo, co je na americkém školství dobře a co špatně. Už jen proto, že 70–80 procent daní z nemovitostí (například v New Jersey to jsou skutečně významné částky), kolem 40 procent státních rozpočtů a 20 procent rozpočtu federálního (plus podstatná část tzv. stimulus package) jde do školství, vzdělání a vědy. Překvapuje mě, že pan Zakaria vůbec nezmínil velmi podstatnou roli, kterou hraje kulturní zázemí a motivace rodiny, nebo naopak negativní trendy rovnostářství a odměňování žáků i za velmi slabé výkony.

Peter Strop

 

ČESKÉ EKONOMICKÉ DÉJÀ VU

RESPEKT 48/2013

Článek popisuje rozpor mezi potenciálními možnostmi české ekonomiky a jejími reálnými výsledky docela přesně. Mnohé ekonomické ukazatele nemají daleko k dokonalosti, ale nemůžeme se hnout z místa. Těžiště problémů leží nepochybně v systému řízení státu a nejedná se bohužel jen o problémy ekonomické povahy. Jako by česká společnost postupně ztrácela víru ve vlastní síly.

O to zajímavější je fakt, že minulým parlamentním volbám chybělo velké téma, nepočítáme-li ovšem zbytečně vytvořený problém církevních restitucí či už poněkud omšelý problém potírání korupce. A že by těch závažných témat k diskusi bylo! Namátkou jmenujme školství – kolik z té přemíry veřejných a soukromých vysokých škol je schopno dodat technické kádry našemu průmyslu na potřebné úrovni? A kolik těch středních? To jsou přece věci, které bezprostředně ovlivňují rozhodování podniků o jejich rozvoji.

Své problémy zkrátka neřešíme, ale valíme před sebou. V paritě kupní síly nás předběhlo Slovensko a v žebříčcích konkurenceschopnosti každým rokem klesáme. Nepozoroval jsem, že by to někoho až tak trápilo. Za bolševických dob národ utíkal od reálných problémů na chaty a chalupy. Nyní mám pocit, že utíká k vaření – to je teď jeho velké téma: Vařím, vaříš, vaříme. I to o něčem svědčí.

Ing. Vojtěch Netík, CSc., Brno

OMLUVA

V posledním čísle jsme omylem neuvedli autora fotografie Národního filmového archivu k textu Babička proměněná v moderátorku, kterým je Josef Vítek.

Redakce

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].