Food porno s příběhem

DĚLNÍCI KULTURY, 22. 10.,
WWW.RESPEKT.CZ

Váš článek mne vskutku pobavil. Napadlo mne doplnění. Nabízí se psychoanalytický pohled: Sex v tomto pořadu opravdu regraduje na orální slast, která patří do období raného dětství a je typická pro infantilní osobnostní struktury. Je známkou nepřekonání určitého vývojového období, jakési zaseknutí se. K tomu typicky patří kašírované kulisy emocí, neb jejich prožívání je u osob s infantilní osobnostní strukturou převážně zploštělé, nevyzrálé. Emoce se tedy kašírují (skvělá ukázka je ve filmu I AmFishead, kde aktérka napjatě přihlíží tragické nehodě /zraněné dítě/. Po příchodu domů si před zrcadlem nacvičuje ten správný výraz zdrcené plačící matky).


Zoufalá neschopnost prožít hluboké emoce a projevit je může vést ke kýčovitému sentimentu – babička, tříkolka, marmelády atd. Raná orální slast je nám všem důvěrně známá (i když zasutá v podvědomí). Její stimulace vskutku může oslovit leckoho. Známkou toho je, že zřejmě celý tvůrčí tým se veze na této společné „slastné“ vlně.

                Veronika Stanková

 

Luxusní otroci

Respekt 42/2013

Pracovní podmínky ve Foxconnu někomu připomínají temnou montovnu v čínském Šen-čenu. Jde zejména o jednotvárnou a ubíjející práci u pásu, nízké platy, na minutu naplánované přestávky, přesčasy, pravidelné směny pět dní v týdnu, nemožnost kdykoli si odskočit na záchod atd. Zaměstnanci se o práci vyjadřují jako o otročině, a když padne, tak hledí co nejdříve vypadnout a firma jako taková je jim upřímně ukradená.

Někomu tato situace připomíná čínské otrocké podmínky, mně připomíná odborářskou a komunistickou kritiku Baťových závodů. Také si zaměstnanci nemohli, kdykoli pociťovali potřebu, odskočit na záchod, ale zdá se, že zde podobnost pomalu končí. Tomáš Baťa, zakladatel firmy, si byl vědom nebezpečí ubíjející práce u pásu, a proto nechtěl v továrně nádeníky, ale spolupracovníky a spolupodnikatele. A úspěšně se mu to dařilo. Jak? To je na delší výklad. Měl na své spolupracovníky sice extrémní nároky, ovšem také platil extrémně vysoké mzdy, které byly třikrát vyšší než průměr mezd v ČSR, a ve městech, kde vybudoval své továrny, byly o třetinu nižší životní náklady. Nechlubil se tím, že postavil továrny, ale že vychoval lidi. Přes mimořádné pracovní nároky (pětkrát vyšší produktivita práce než průměr v ČSR) s úspěchem zajišťoval, aby spolupracovníci, zejména jeho Mladí muži a Mladé ženy, byli zdraví, vzdělaní, bohatí a ještě výkonnější. Škoda že se jeho metody řízení tak málo studují.

                Zdeněk Rybka,

                absolvent Baťovy školy práce

 

Mezi gilotinou a vidlemi

RESPEKT 43/2013

Se zájmem jsem si přečetl článek Zdeňka Kudrny o nutnosti občanského působení na politické elity Mezi gilotinou a vidlemi. Hlavní metaforu jsem sice překousl, byť bych si gilotinu spíš představoval v rukou revolučního davu než jako krutost globální konkurence, myšlenku článku to ale srozumitelně vystihlo. Když jsem se však dočetl k větě „Strany jsou často buď v kómatu, nebo v embryonálním stadiu, tripartita je víceméně na ozdobu a občanská společnost je i přes občasné zajímavé výhonky stále v plenkách“, musím přiznat, že jsem se ve fantastické změti obrazů poněkud ztratil. Jako bilingvní Čech dokážu ocenit češtinu jako krásný a malebný jazyk, příště bych ale poprosil pana Kudrnu: Opravdu si nemyslím, že nám obraz výhonky obrostlého a v plenkách zabaleného embrya v kómatu pomůže pochopit aktuální politicko-ekonomickou situaci České republiky.

                Thomas Prentis, programátor, Kladno

 

BEZZUBÍ INSPEKTOŘI

RESPEKT 43/2013

Rád bych upozornil na nesrovnalosti v článku, které se týkají postupu výroby a likvidace chemických zbraní. Paní redaktorka uvádí, že vyrobit chemickou zbraň je podle odborníků poměrně jednoduché. „Třeba na výrobu yperitu stačí smíchat kyselinu sodnou s inkoustem.“ Opravdu nevím, se kterým odborníkem byla tato „výroba“ konzultována, ale jde o zcela zjevný nesmysl. Ne že by výroba yperitu byla bůhvíjak náročná, ale smícháním kyseliny sodné a inkoustu zcela určitě yperit nevzniká (pokud se nebavíme na úrovni experimentů Járy Cimrmana). Navíc žádná kyselina sodná neexistuje. Jakožto středoškolský učitel vyhazuji studenty s nedostatečnou, pokud se domnívají, že od sodíku lze odvozovat kyseliny. Autorka článku měla pravděpodobně na mysli kyselinu solnou, jež by snad byla potřebným zdrojem chloru. Ani ta však s inkoustem nedělá zhola nic.
Následně se hovoří o komplikovaných možnostech likvidace chemických zbraní. Spalování při vysokých teplotách je skutečně proces nákladný, pokud by však plnocennou alternativou byla pouhá „neutralizace louhem“, pak by nebyla likvidace o nic komplikovanější než výroba.

  Ondřej Ševčík

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte