Jsou předvolební průzkumy reálným obrazem toho, jak dopadnou volby?
 
Začala kampaň. Co na to průzkumy?
Začala kampaň. Co na to průzkumy? • Autor: Milan Jaroš

Jindřich Šídlo: Ne, nejsou, stejně jako jakékoli průzkumy měsíc před volbami. Ty nakonec dopadnou vždy úplně jinak. Jak, to ale vážně netuším.

Tabery o Necasovi.mp4.jpg
Tabery o Necasovi.mp4.jpg • Autor: Respekt

Erik Tabery: Výzkumníci marně vysvětlují, že zachytávají momentální náladu, nikoli skutečný výsledek. Výzkumy ukázaly, že až třetina lidí mění názor či se rozhoduje v den voleb. Můžeme sledovat trendy, třeba když se někdo v průzkumu dostane nad pět procent, pomůže mu to. Podle mě však můžeme být nakonec dost překvapení.


Jindřich Šídlo: Myslím, že budeme. Jako vždycky. Doporučuji podívat se na výsledky průzkumů z dubna 2010 nebo prosince 2012.

Jiří Leschtina: Průzkumy bych určitě nezatracoval. Myslím, že některé z nich docela přesně zobrazují momentální realitu. Něco jiného je, že ve finiši kampaně se vždycky stane něco nečekaného, důsledky čehož už žádný průzkum nemůže zachytit. A pak říkáme – zase se průzkumy mýlily.

Petr Kamberský: Volby zatím vždy ctily tři pravidla. 1. Dopadly jinak, než se čekalo. 2. Favorit získal méně. A to třetí říkat nebudu. Ale podle mě získá Babiš slušnou nálož. Tyhle volby jsou nejméně předvídatelné – příliš mnoho stran je na hranici prahu. A to rozhodne, tak jako minule rozhodly Bobina a SPOZ.

Petr Honzejk: Tragédie je, když se průzkumy používají jako kvalifikační kritérium pro debaty v médiích veřejné služby. Fungují tak jako prostředek manipulace. Tím neříkám, že debaty rozhodují volby.

Jindřich Šídlo: Vždycky platilo zlaté pravidlo: je důležité jít přes pět procent v únoru před volbami, protože to skoro automaticky zajišťovalo místo v krajských Otázkách Václava Moravce a pak i ve sněmovně. 2006 to zvládli zelení, 2010 TOP 09 i VV.

Leschtina.mp4.jpg
Leschtina.mp4.jpg • Autor: Respekt

Jiří Leschtina: Já bych tedy řekl, že debaty volby rozhodují velice podstatně. A ta Moravcova metoda z minulé kampaně zvát strany, které mají v jednotlivých krajích nad pět procent, a ne celostátně, mohla určitým dílem přispět k výsledku lidovců, kteří vypadli z Poslanecké sněmovny.

Petr Kamberský: Lidovci to měli spočítané… Permanentní pokles. Mohou se jednou vrátit, ale dlouhodobě jsou minulost. Říkám to s jistou lítostí, protože tam je pár zajímavých lidí.

Erik Tabery: Význam výzkumu zvyšujeme jako novináři všichni, nejen ČT. Hezky to bylo nedávno vidět v LN, kde na titulní straně byl text o preferencích stran a na druhé straně text, že to až tak podstatné není, protože výzkumy se pletou. Měli bychom se s výzkumy naučit pracovat (moje žena je výzkumnice, tak mě snad pochválí).

Jiří Leschtina: Nicméně zaznamenávané trendy, že lidovci nebo hnutí ANO míří do sněmovny, které vycházejí v různých agenturách, bych pro tento okamžik pokládal za spolehlivé. Rozhodně spolehlivější než Petrovo věštění minulosti v dlouhodobé budoucnosti, co teď předvedl.

Jindřich Šídlo: No, kdybych ty průzkumy bral vážně, řekl bych, že se lidovci motají v pásmu statistické chyby.

Erik Tabery: Přesně, pokud všechny výzkumy zachytí stranu s podporou kolem 10 procent, pak je pravděpodobné, že se do sněmovny dostane. Vše níž je náhoda.

Jindřich Šídlo: Myslím, že i zelení byli na jaře 2006 někde kolem 10 procent a prolezli s šesti.

Kambersky.mp4.jpg
Kambersky.mp4.jpg • Autor: Respekt

Petr Kamberský: Achich achich. Milý Jiří, bojím se, že jsem jediný z vás, který má na výzkumy „papír“, nějaké zkoušky a nějaké v životě i dělal.  To, co jsem popsal o KDU, byl samozřejmě trend z dlouhodobých dat. Ale tvé přání budiž skutečnosti rozkazem.

Jindřich Šídlo: Kdyby to už nebylo poněkud omšelé, napsal bych „dá si někdo popcorn“? Prosím pana Kamberského alespoň o minimální snahu o srozumitelnost jeho příspěvků, takhle to vypadá, že na nás úplně kašle.

Petr Kamberský: Až to kluci přejmenují z Přestřelky na Moudrá disputace, nebude popcornu třeba. Pan Kamberský má malý displej a velké prsty. Ale zkusí to přeformulovat.

Petr Honzejk: Další průšvih vidím – eufemisticky řečeno – v ne úplné nezávislosti některých agentur. Například jak brát vážně STEM, kterému Petr Nečas celkem trefně říkal SDEM, tedy sociálnědemokratické empirické měření? Český rozhlas se evidentně nepoučil, letošní průzkumy opět objednal u něj.

Petr Kamberský: Jirko, nezlob se, ale blábolíš. 1) Co je „Petrovo věštění minulosti v dlouhodobé budoucnosti, co teď předvedl“? Moc to nechápu. 2) To, že lidovcům klesá potenciální podpora, je dlouhodobý trend, jasně viditelný na datech. Proto jsem někdy od roku 2007 psal, že to mají hodně nahnuté a do sněmovny se nejspíše nedostanou. Myslel jsem, že už navždy. 3) Podcenil jsem efekt „frustrace z vlády“, myslím, že teď mají velikou šanci se vrátit, ale dlouhodobě jsou voličsky vymírající stranou. Dat je k tomu docela dost.

Jiří Leschtina: Ono je taky dobré čísla výzkumníků porovnávat s realitou. Pokud roste Babiš, je to vysvětlitelné kampaní, která se mu zatím velmi daří. A že naproti tomu nějak zvlášť nerostou preference Zemanovců, odpovídá neuvěřitelným kouskům, které už předvádějí. Jinak ale myslím, že teď zažíváme až inflaci průzkumů, která jejich dopady poněkud otupí. Lidé jimi budou překrmeni.

Honzejk.mp4.jpg
Honzejk.mp4.jpg • Autor: Respekt

Petr Honzejk: Není to sice právě liberální myšlenka, ale co zveřejňování průzkumů zakázat tak dva měsíce před volbami? Nevyhnuli bychom se deformacím výsledků na základě pochybných a mnohdy manipulovaných prognóz?

Jindřich Šídlo: To tu bylo – tři dny, tuším…

Petr Honzejk: Tři dny jsou málo. V rozhlase to po krajích jede na základě STEM už teď.

Erik Tabery: Je možné zakázat, anebo by se na tom mohly agentury samy shodnout. Zbytečně je to poškozuje.

Petr Kamberský: Myslím, že to nejdůležitější řekl Erik s Petrem: obrovské množství „mělkých“ voličů, kteří se rozhodují na poslední chvíli, a pak „slabé“ agentury – rozdíly mezi průzkumy a výsledky voleb jsou u nás opravdu překvapivě veliké. Některé věci prostě při sebelepší snaze nezvládnete, pokud nemáte na vybudování kvalitní sítě tazatelů, nemáte peníze na jejich dlouhodobou kontrolu atd.

Jiří Leschtina: Dva měsíce před volbami? To by v těch letošních nemohl vyjít jediný průzkum. Jde o to, abychom se jako voliči naučili s průzkumy (i zmanipulovanými) žít, umět si je rozumně vykládat. Toho ale nedocílíš, když je zakážeš v tom nejvypjatějším období.

Petr Kamberský: Jirka přesně. Zakazovat průzkum je úplná blbost. Viz Belgie, kde to dělají, a publikují je tudíž Francouzi.

Petr Honzejk: Co si myslíte o nápadu na zákaz průzkumů jako deformátorů volebního výsledku?

Jindřich Šídlo, HN
Jindřich Šídlo, HN • Autor: HN

Jindřich Šídlo: Že to trochu koliduje s ústavou. Ale zakázat se dá všechno, samozřejmě, třeba placená politická reklama v TV, takže by to asi šlo, ale nemyslím, že by to byl až tak zásadní problém.

Erik Tabery: Právě proto by bylo nejlepší, kdyby to agentury zavedly samy. Nejhorší je scénář, který nastal na Slovensku, kde do toho začal zasahovat stát.

Petr Honzejk: Ne. Zcela vážně debatujeme o zákazu billboardů – což udělali v Polsku. Je to způsob, jak trochu omezit průšvihy s financováním partají. Ale není to v případě průzkumů mnohem horší? Nedeformují – mnohdy na zadání – volební výsledek právě proto, že se falešně tváří jako nezávislá autorita? A nezakládají všechny další konsekvence jako účast v TV a rozhlasových debatách, a tím pádem možnost partají šířit své myšlenky, zviditelňovat lídry?

Jiří Leschtina: Každopádně je to služba voličům. A stát by to zakazovat neměl. A těch skutečně zmanipulovaných průzkumů není zase tolik. Vůbec si myslím, jestli ty voliče trochu nepodceňujeme, pokud si myslíme, že se nechají až tak zmanipulovat.

Jindřich Šídlo: Nejsem pro zákaz. Billboardy jsou problém hlavně kvůli finacování a pro mě i esteticky. Tady podle mě stačí osvěta, říct každé ráno dětem „nezlob, ve škole neodmlouvej a nevěř průzkumům“.

Petr Honzejk: Jo. A taky: ti, co mluví v rádiu, tam možná být nemají, a ti, co tam nemluví, možná jo. Mám sice teprv pětileté děti, ale vidím v tom jistý problém.

Jindřich Šídlo: To je výhoda, čím dřív začneš, tím lépe si to budou pamatovat. Ale jo, souhlasím, ty debaty podle průzkumů jsou problém. Mimochodem, toto je z pátečního textu Aktuálně.cz o tom, že v Německu vyšly těsně předvolební průzkumy. V Německu přitom desetiletí platilo nepsané pravidlo: aby se předešlo ovlivňování voličů, ukazovaly ARD a ZDF průzkumy naposledy deset dní před volebním soubojem. Teď šéfové ZDF změnili názor. Řada Němců se prý tentokrát rozhoduje až těsně před dnem D. A takovým lidem čerstvá informace pomůže.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte