Sociální sítě mohou být skvělým pomocníkem. Najdete na nich přátele, které jste léta neviděli, můžete je využít ke kontaktování pracovních partnerů či hledat na nich odpovědi na různé otázky, třeba kam na dovolenou. Stále častěji se ale setkáváme i s jejich odvrácenou stranou.
Například stanice BBC před pár dny upozornila na výzkum Michiganské univerzity, který došel k závěru, že užívání Facebooku vede mladší generaci k pocitu menší „pohody a spokojenosti s životem“. Proč? Důvodů uvádějí několik, ale zmiňme jeden za všechny: Když na sociálních sítích vidíte fotografie kamarádů či členů rodiny, jak si užívají na party či na pláži, máte prý pocit osamění a chuť být někde jinde.
Tyto problémy jsou však ještě poměrně okrajové (jsme každý svého štěstí strůjcem, takže stránky můžeme kdykoli vypnout) vedle příběhů, které najdete v tomto čísle. Na světě přibývá zejména mladých lidí, kteří si kvůli sociálním sítím berou život. Někdy je to třeba proto, že jsou vystaveni šikaně svých kamarádů, jindy vedlo k sebevraždě zveřejnění snímků ze znásilnění či z divočejšího večírku.
Situace začala být natolik vážná, že v některých zemích se kvůli ní mění zákony. Britský premiér David Cameron dokonce vystoupil v televizi a o sociální síti Ask.fm prohlásil: „Nepoužívejte tyhle odporné stránky. Bojkotujte je, nechoďte tam.“ Článek o tomto tématu najdete na str. 19–22.
V tomto čísle bych vás ještě rád upozornil na článek o Straně práv občanů – Zemanovci. Ve vyspělých zemích sice není úplně běžné, aby se do parlamentu dostala strana, jejímž hlavním cílem je uctívání živého politika, jehož jméno si dokonce dali do stranického názvu. Ale stane se. Třeba na začátku devadesátých let se do belgického parlamentu dostalo uskupení Rossem, které mělo za cíl dostat z vězení podnikatele Jeana-Pierra Van Rossema. A Belgie to přežila.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
