Tajemství Čapkovy vily

Dnes je to čtvrť s příjemnými širokými ulicemi a dobře zajištěnými obyvateli. Kdo tu bydlí, žije skoro v centru a zároveň v jedné z nejluxusnějších částí města. Před sto lety byl ale obraz pražských Vinohrad docela jiný: místo révy ovládaly prostor spíše pole s žitem, skládky s vychládajícím popelem sváženým sem z města, močůvka a rozpadající se hospodářská stavení. Jedinou výraznější známkou civilizace byla výletní hospoda, kde „hrál flašinet a zasahovala policie“. Kdo sem šel bydlet, musel vědět, že odchází na zablácenou periferii.

K tomuto kroku se přesně před devadesáti lety odhodlal slavný spisovatel Karel Čapek. Přemluvil bratra, malíře Josefa, aby si vzali hypotéku a postavili společně rodinný dvojdům. Nově vzniklé Československo se postupně odráželo ode dna poválečné hospodářské krize a o realitní boom se tehdy starala tzv. stavební družstva. Stačilo do něj vstoupit, domluvit splátkový kalendář a začít stavět.

Nenápadná vila bratří Čapků se rychle stala místem, které mělo jen málo společného s podobnými domy prvorepublikové střední třídy. Díky věhlasu, kontaktům a vstřícnosti majitelů se tady odehrávala část dějin mladého státu. Tenhle genius loci je dnes na prodej (přesněji řečeno jeho polovina, patřící dědicům Karla Čapka). Zájem mají Městská část Praha 10, stát i soukromníci – kdo dům koupí, získá s ním také kus neopakovatelné historie. Součástí transakce bude též Čapkova pracovna, kterou další majitelé z piety zachovali v podobě, v jaké ji světově proslulý spisovatel opustil.