Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura Knihy

Milníky na cestě

Utopie o spravedlivé společnosti radikálního myslitele Sajjida Qutba

54 R16 mendel
54 R16 mendel • Autor: Respekt

Kdyby se hledal islamistický protějšek Leninova Co dělat?, byl by to spis egyptského myslitele a aktivisty Sajjida Qutba Milníky na cestě, který právě vychází v Academii. Podobně jako Lenin v něm vysvětluje, že stav muslimských zemí v době vzniku knihy, tedy v šedesátých letech, je v nepřijatelné krizi a musí se revolučně změnit účinkem násilné avantgardy. Qutbův text není povznášející, ale poučná četba. Je to dodnes vlivná ideologická příručka, kterou se inspirují přívrženci radikálního islamismu.

Ve věku nevědomí

Text je zčásti založen na úryvcích z Qutbova hlavního díla, z obsáhlého, procítěného a ceněného laického komentáře Ve stínu Koránu. Milníky již nejsou jen knihou o náboženství. Qutb v nich moderně interpretuje témata jako džihád, nevědomí a podvolení se Bohu – a radikálně je rozvádí do politických důsledků.

Reklama
Reklama

Věk nevědomí (džáhilíje), který tradičně označuje dobu do příchodu Koránu a jeho zákona, vztahuje na současnost. Tam, kde se podle Božího zákona nežije, panuje tma nevědomosti, stejně jako panovala v Arábii před Muhammadem. Kromě neislámských západních zemí do ní spadají ale i země muslimské podrobené Západu. Ty  pod vlivem západní džáhilíje od snahy řídit se islámem odpadly.

Prvním Qutbovým nepřítelem je tedy sekularismus: podrobení se iluzi, že si člověk může vládnout sám, bez starosti o vlastní přirozenost a božské určení. Podle Qutba za toto odloučení člověka od poslušnosti k Bohu může trojice křesťanství, modernita a Západ. Křesťanství pojalo Boha abstraktně a vzdálilo ho běžnému životu, materialistická modernita dala člověku možnosti, které jej vedly k nepřirozeným svobodám, a Západ tento vzpurný způsob života mocensky rozšiřuje. Co víc, západní věda a média rozšiřují mezi muslimy vlastní, orientalistický pojem islámu jako umírněného náboženství.

Ne, říká Qutb, džihád si klade právo vynutit islámu, jediné pravé svobodě, vládu násilím, a to všude. Utopie bude následovat jaksi sama: islám je přece nejlepším výrazem „lidské přirozenosti“. Qutb v zásadě sní o návratu víry a náboženství do veřejného života a hledá pro tuto roli islámu argumenty o jeho kulturní, mravní a politické nadřazenosti. Nachází je v důrazu na náboženskou praxi, morální i rituální, která je v islámu mnohem silnější než v křesťanství.

Ve stínu žaláře

Milníky po cestě uspokojí každého, kdo hledá argumenty o nebezpečnosti islámu. Nehovoří však za islám jako takový, odráží konkrétní politickou zkušenost autora. Qutb se narodil v roce 1906 v údolí Nilu a pracoval jako úředník ministerstva vzdělávání. Kromě toho se profiloval jako čilý esejista a druhořadý literát. Od třicátých let psal o arabské literatuře a podporoval egyptský nacionalismus. Zklamání z nezávislé národní politiky ho vedlo k hledání jiného základu ryze egyptské, autentické politiky. Stala se jím politická ideologie založená na představě ideálního řádu Muhammadovy prvotní náboženské obce v Medíně.

Jak vysvětluje autor překladu Miloš Mendel v úvodní stati, Qutbovy názory se vyvíjely k islámu z nacionalismu a k Muslimskému bratrstvu se přiklonil až na konci života. Až od roku 1949 začal psát o islámu jako civilizaci a politickém řádu, počínaje esejem Sociální spravedlnost v islámu. Qutb podporoval, jako ostatně i Muslimské bratrstvo, Násirovu revoluci z roku 1952. Dokonce se očekávalo, že bude ministrem vzdělávání. Po pokusu o atentát na Násira se muslimští bratři stali – jako všechna ostatní politická hnutí a strany – Násirovými konkurenty a represe smetla i intelektuála Qutba.

Deset let (1954–1964) pak strávil v rozpálených a nelidských žalářích, kde napsal většinu svých islamistických děl. Tam se proměnil také jeho tradiční defenzivní pojem džihádu v doktrínu džihádu ofenzivního, obráceného i proti samotným muslimům. Milníky nakonec stály Qutba život. Krátce po propuštění byl postaven před soud pro plánování převratu a odsouzen k smrti.

Kulturní dilemata

Qutbova islámská revoluce vznikla v době, kdy každý druhý plánoval revoluce: národní, panarabské, socialistické, komunistické. Jejím základním duchem je vůle postavit arabskou politickou obec na vlastních základech, odlišných od kulturně a materiálně nadřazeného kolonialismu.

Qutb se ve svém hledání nechal inspirovat jiným antikolonialistickým esejistou. Indický novinář Maudúdí, přední z otců islamismu, přispěl k založení prvního muslimského státu, Pákistánu. Definoval tehdejší menšinové muslimy v britských indických koloniích jako politickou obec na základě jejich příslušnosti k islámu a k jeho politickým aspiracím. Qutb pak přenesl strategii obrany menšiny do podmínek ideologického boje mezi muslimy samotnými.

Druhým zdrojem inspirace byla Qutbova dvouletá stáž v USA. Starý mládenec se vrátil otřesen tamním materialismem a volnými mravy. Jeho odpor k modernímu světu, který začal zahlcovat i Egypt, se v Milnících vyjadřuje primárně jako odmítání rozpadu tradiční rodiny a idylických vztahů, především sexuálních. Tradiční moralismus se v něm opírá o teologické argumenty o přirozenosti islámské „metody“ a v podstatě odráží tehdy i na Západě rozšířené znepokojení z odloučení moderního života od původní lidské přirozenosti. Egypťan má ovšem koho vinit a proti komu se vymezovat: Evropu.

Na rozdíl od Evropanů přitom musí bojovat též o vládu nad vlastním jazykem a řečí. Sám pojem náboženství, vysvětluje, byl pod vlivem Západu interpretován jako sada dogmat a idejí, ne jako praktický a etický způsob života. Kolonialismus totiž měnil i myšlenkové nástroje svých poddaných. Qutb hledá autentický způsob myšlení a musí znovu vyložit významy základních slov, čímž se ale nevyhne radikalismu a oklešťování vlastní tradice. V této perspektivě nejsou Milníky jen svědectvím o způsobu islamistického smýšlení, ale především o kulturních dilematech postkolonialismu. Je tak ironické, že Qutbova kniha později sehrála roli právě takového dogmatického návodu. Byla dobrozdáním tzv. takfíristů, násilné islamistické opozice vzešlé z Muslimského bratrstva, která exkomunikuje vlastní souvěrce.

Bratrstvo  oficiálně odpovědělo již v sedmdesátých letech skrze vůdce Hasana Hudajbího, který v knize Kazatelé, ne soudci odpovídá tradičním teologickým argumentem, že odpadlictví muslimů od islámu posuzuje pouze Bůh, ne lidé. Hlavní proud islamistů se tedy revoluční ideologie zřekl poměrně brzy. Ještě v devadesátých letech ale inspirovaly Milníky egyptský islámský džihád a al-Káidu – například skrze Egypťana a intelektuála Ajmána Zavahrího.

Autorka je analytička
Asociace pro mezinárodní otázky.

Sajjid Qutb: Milníky na cestě
Přeložil Miloš Mendel, Academia, 269 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte