Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

V Nečasových službách

Portrét ženy, která je pro premiéra nepostradatelná

5 profil
5 profil • Autor: Respekt

Kdyby někdo z Úřadu vlády nevynesl pásky s jejími měsíčními statisícovými odměnami, pletli bychom si ji dodnes se stejnojmennou představitelkou slavné televizní princezny Arabely. Z tajemné šéfky kabinetu předsedy vlády Jany Nagyové se ovšem přes noc stala nedobrovolná celebrita. A její příběh potvrzuje, jak je pro úspěch špičkového politika klíčový pevný spojenec v pozadí.

5-profil.jpg
5-profil.jpg

Čas na děti

O tom, že je nejvýše postavenou úřednicí v zemi, která má dnes (vedle jeho manželky Radky) nejvíc otevřený přístup k premiérovi Petru Nečasovi, rozhodla před šestnácti lety náhoda. Ne že by snad tehdy byla Jana Nagyová (47) v pozici šéfky obchodního oddělení západočeské sklářské firmy West Bohemia Glass nespokojená. Její další životní cestu ale nečekaně zkřížil osud.

Psal se rok 1996, právě prožívala manželský rozchod, do toho jí zemřela matka, která pomáhala se starostí o dvě dcery, a Janě Nagyové prostě nezbylo nic jiného než se začít poohlížet po méně náročné práci. Prohlížení inzerátů a rozhození sítí přes známé ji tehdy přivedlo do ODS. Tedy přesněji řečeno, do její regionální buňky v Karlových Varech, kde zrovna sháněli asistentku krajskému manažerovi.

„Myslela jsem si, že se budu moci lépe starat o děti a mít pravidelnou pracovní dobu,“ svěřila se Nagyová před časem Týdnu v jediném rozhovoru, který za svoji dosavadní kariéru médiím poskytla, proč její kroky zamířily do lůna jedné ze dvou zdejších nejsilnějších politických stran. Ve svém odhadu se každopádně Nagyová poněkud přepočítala. Práce nejen že neubylo, ale časem jí začalo být s přípravou různých voleb stále víc. Zvolnit už znovu nedokázala. Politickému zákulisí totiž, jak vzpomínají její tehdejší spolupracovníci, doslova propadla.

„Upnula se na to, evidentně ji bavilo být středobodem důležitého dění,“ říká bývalý karlovarský senátor a tamní dlouholetý člen ODS Vladimír Kulhánek. Protože Nagyová zároveň nebyla tím, kdo by se odpoledne díval na hodiny, aby mohl zmizet domů, padla volba tohoto muže, který o něco později sháněl asistentku, právě na ni. „Byla hodně akční, když byl nějaký problém, do poslední chvíle hledala cestu, jak ho vyřešit,“ vzpomíná Kulhánek.

Další kariéra Jany Nagyové nicméně nebyla kdovíjak strmá. Následujících osm let strávila po boku senátora Kulhánka, a i když s ním jezdila do sídla Senátu v Praze a začala zde v detailu objevovat svět velké politiky, většinu času se dál pohybovala v západních Čechách. A právě někde tady, při občasných služebních cestách za regionálními straníky, se její cesty zkřížily s tehdejším místopředsedou ODS Petrem Nečasem.


Loajalita

Vztah Nečase a Nagyové se každopádně rodil postupně a naplno se prohloubil, až když Nagyová trvale přesídlila do Prahy. Po skončení Kulhánkovy senátorské mise se totiž chtěla posunout dál, a proto se přihlásila do výběrového řízení na šéfku provozního oddělení pražské hlavní kanceláře ODS. V podstatě šlo hlavně o úřednickou práci, zároveň však skýtala jedinečnou možnost, jak být s vrcholnými předáky ODS v permanentním dennodenním kontaktu.

Nečas byl jako první místopředseda ODS zodpovědný za chod hlavní kanceláře v tomhle směru první na ráně a vzájemné vazby z Karlovarska se tak dál prohloubily. Zvlášť když puntičkářskému politikovi Nagyová vždy loajálně zařídila veškerý požadovaný servis. Od shánění rychlého podkladu ke kampaním až po plánování výjezdů.

„Měla bystrý úsudek, byla velmi pracovitá, výborná organizátorka,“ vysvětluje premiér Nečas, proč to byla právě ona, koho si ještě s jedním člověkem, svým pozdějším mluvčím Jiřím Sezemským, jako jedinou přivedl z kanceláře na ministerstvo práce a sociálních věcí ve vládě Mirka Topolánka.

Pro Nagyovou to byl tehdy vzestup, Nečas ji totiž jmenoval vedoucí svého kabinetu, průchozí kanceláře měli hned vedle sebe a ona mu tak odteď byla ze všech jeho spolupracovníků nejblíže. Budoucí premiér na své klíčové kolegyni kromě pracovitosti oceňoval i fakt, že se na ni mohl stoprocentně spolehnout. „Vždy projevovala velkou loajalitu,“ popisuje Nečas. Pro každého politika, a Nečase, který je pověstný svou nedůvěřivostí, je taková vlastnost zásadní. Právě ona výrazně spolurozhoduje o jeho dalším úspěchu a růstu.

Není totiž žádným tajemstvím, že každý vedoucí kabinetu ministra či premiéra je obvykle přítomný všem důležitým jednáním, včetně soukromých telefonátů svého šéfa. Navíc mu je od rána do večera po boku, vidí, co ho kdy rozhodí, kde udělá chybu, což jsou pro politickou i vnitrostranickou konkurenci často velmi cenná data, využitelná v politickém boji. Přitom platí, že čím výš politik je, tím víc pro něj může být karambol v podobě úniku podobných informací fatální. A i proto potřebuje vedle sebe někoho, komu může hodně věřit.

5-profil3_s.jpg
5-profil3_s.jpg
5-profil2_s.jpg
5-profil2_s.jpg

Žádná chyba

S postupem Nečase na ministerský post rapidně narostl i zájem lidí, kteří se s ním chtěli setkat. Ať už jde o různé lobbisty, zástupce profesních organizací, kterých je v rezortu práce asi nejvíce ze všech ministerstev, nespokojené občany nebo novináře. Protože to byla právě Nagyová, kdo měla od začátku na starosti plánování jeho diáře, jedním z jejích hlavních úkolů se tak stalo část podobných žádostí „odrážet“, aby se politik pod jejich náporem nezhroutil.

Podle všeho se toho Nagyová zhostila velmi dobře. Ono kouzelné „ne“ totiž díky její výřečnosti zpravidla znělo tak, že se dotyčný neurazil. Zároveň ale na část schůzek začala z pověření svého šéfa také sama chodit. Tím logicky vzrostla závislost samotného Nečase na ní. Nejen že mu zprostředkovávala důležité informace přímo z terénu, ale mnohdy je od něj i vyřizovala. Po celou tu dobu – aspoň podle současného premiéra – neudělala žádnou chybu, která by ho jakkoli ohrozila.

Většina jejich tehdejších spolupracovníků zároveň Nagyovou vykresluje jako ženu, která si poměrně rychle zvykla na moc. Svoji důležitost často dávala a i dnes dává v případě nesouhlasu najevo zvyšováním hlasu nebo boucháním dveří. Řidiče ministerských limuzín peskovala za špatně umytá auta, což si v té době nedovolili ani náměstci. Také uměla být nekompromisní a rozejít se s těmi, kdo se s ní dostali do konfliktu.

Jako například nyní s dlouholetou šéfkou protokolu Úřadu vlády Barborou Loudovou, jíž měla mimo jiné vyčíst, že na jedné z Nečasových zahraničních cest věnovala v jeho programu příliš mnoho času pro otázky novinářů. Do popisu konfliktů se však dnes nikomu na vládě nechce. Řada zaměstnanců Úřadu vlády se mimo mikrofon netají obavami, že zbytečná výřečnost by je mohla stát místo. Sama Nagyová pak podobné výpovědi odráží tvrzením, že jde o „pomluvy“.

Jediná výjimka

Zatím největší vzestup každopádně pro Nagyovou přišel předloni v létě, když se její šéf stal předsedou vlády. I zde, ve Strakově akademii, se stala šéfkou jeho kabinetu a i tady sedí velmi blízko Nečasovy pracovny. Setkat se přímo s ní je teď prakticky nemožné. Nagyová, která často střídá barvu vlasů, dělá zjevně vše proto, aby nebyla jednoduše poznat a mohl ji tak jen těžko kontaktovat někdo jiný, než koho si ona sama vybere. I proto médiím neposkytuje žádné ústní rozhovory, s odvoláním na to, že není žádný politik, až na jednu výše zmíněnou výjimku v Týdnu. 

V něm sebe samu popsala jako výkonnou ženu, která pracuje dvanáct až čtrnáct hodin denně, má pod sebou protokol, politický a tiskový odbor, na většinu věcí má stejné názory jako její šéf a snaží se působit spíše v pozadí. V písemné odpovědi na otázky Respektu pak ještě svoji charakteristiku doplnila tím, že „má ve zvyku na sobě pracovat a učit se nové věci“ a že její pracovní styl není „sedávej, panenko, v koutě“, ale „výkonnost a dotažení do detailu“.

Jak sama Nagyová tvrdí, do konkrétní podoby zákonů ani do zahraniční politiky země ze své pozice nijak nezasahuje: „To nepatří do mé práce,“ říká.  Výjimka platí pouze pro legislativu týkající se ohrožených dětí. O jejich osudy se začala zajímat ještě na ministerstvu práce v souvislosti se známou aférou týrání dětí v Kuřimi (na problematiku týraných dětí a jejich zobrazování v médiích si při práci dělala také magisterskou práci). „V této oblasti se premiér o mé názory zajímá vždy,“ říká Nagyová.

Že nijak jinak neovlivňuje obsahovou stranu politiky, potvrzují i jednotliví ministři. „S paní Nagyovou nepřijdu do styku, žádné zkušenosti s ní nemám,“ sděluje například vicepremiérka Karolína Peake (VV). Nagyová se sice velmi nepravidelně účastní politických grémií ODS, kde se schází nejužší vedení ODS, i její výkonné rady, ani zde však podle všeho nijak nevystupuje. „Nic takového jsem nezaznamenal,“ říká člen výkonné rady Jiří Šneberger.

Její role, i když to ona sama odmítá, tak vedle zajišťování náročného premiérského servisu spočívá v něčem jiném: již delší dobu se snaží co nejvíc upevnit pozici Petra Nečase ve straně. Pro Nečase, i jakéhokoli jiného politika, jde o zcela zásadní věc. Bez silného postavení ve vlastní partaji by totiž mohl jen těžko realizovat svůj program ve vládě a naopak by se musel stále zabývat jen tím, kdo z nespokojených straníků se ho zrovna chystá „sestřelit“.

V Nečasově případě jde o zvlášť velké riziko, protože pochází v partaji ze Zlínského kraje, pro ODS nepočetného, a nikdy tedy neměl žádnou výraznější silovou základnu (zároveň platí, že v rozhádané ODS je nepřátel víc, než je zdrávo).A právě tenhle problém se Nagyová snaží obrátit v jeho prospěch.

Spojka

Byla to ona, kdo loni se šéfem jihočeské ODS Martinem Kubou vymyslel tzv. stínovou asociaci krajů, která má být oficiální protiváhou vládnoucím oranžovým hejtmanům. Skutečným smyslem akce byl úkol spojit dohromady mocné regionální politiky ODS, kteří za sebou mají důležité hlasy. Když se Nečas loni v říjnu rozhodl udělat stranickou rošádu v kabinetu a odvolat pro něj nepohodlného ministra zemědělství Ivana Fuksu, začala Nagyová lobbovat u členů zmíněné asociace. Ti pak premiéra podpořili a pro blížící se partajní kongres eliminovali riziko nečekané vzpoury.

Nejde však zdaleka o její jediný úkol: podobně jako na ministerstvu práce Nagyová zároveň i na Úřadu vlády funguje jako člověk, který za Nečase chodí na řadu schůzek, vzhledem k jeho vrcholné mocenské pozici, nezřídkakdy i s kontroverzními lidmi, s nimiž šéf vlády musí z nějakého důvodu politicky jednat, ale nemůže si to kvůli případné mediální a veřejné kritice dovolit. Tímhle spojníkem je tak pro něj dnes právě Jana Nagyová.

Například okolo nedávné pražské krize v ODS a rozkolu na radnici se Nagyová opakovaně sešla s jedním z tzv. pražských kmotrů Tomášem Hrdličkou, podobně jednala i s bývalým šéfem ČEZ Martinem Romanem. „Pan Hrdlička je člen Regionální rady ODS Praha, pan Roman nyní šéfuje dozorčí radě ČEZ. Oba mohou mít pro premiéra zajímavé a potřebné informace,“ vysvětluje důvody schůzek Nagyová. O čem a proč spolu jednali, nicméně odmítá upřesnit.

„Premiér by měl o všem, co se ve světě ekonomiky a politiky děje, vědět, aby mohl dobře rozhodovat. Ona je člověkem, který mi dokáže zajistit kvalitní podklady,“ říká Nečas. Tajnosti kolem obsahu podobných schůzek, jako byla ta s Tomášem Hrdličkou, samozřejmě vyvolávají otázky, zda se na nich nějak netransparentně neobchoduje s vlivem. Nečas i Nagyová je ale velmi emotivně odmítají jako pokusy o diskreditaci premiéra i šéfky jeho týmu.

Jisté je, že na rozdíl například od bývalého důvěrníka někdejšího premiéra Miloše Zemana Miroslava Šloufa nebo Topolánkova Marka Dalíka není dnes s Janou Nagyovou veřejně spojeno žádné korupční podezření. Jedinou spornou okolností, jež se kolem ní objevila, jsou tak právě v úvodu zmíněné utajené statisícové odměny. Nagyová i její šéf zveřejňování jejího platu (navzdory rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který pro zprůhlednění veřejné správy nařídil poskytovat právě takové informace) kategoricky odmítají. Stejně tak je pro ně nepředstavitelné, že by někdo mohl obcházení soudního rozhodnutí vnímat jako problém.

Vysvětlení podobného chování může spočívat v nedávném zjištění MF DNES, jež napsala, že Nagyová splácí hypotéku na dva pražské byty a na třetí má milionovou zástavu. Udržet v tajnosti vysoký příjem, který je zároveň pro veřejnost problematický, tak pro ni může být zcela klíčové. Jana Nagyová nicméně zřejmě nebude mít navzdory současným pochybám o dobrý plat nouzi ani po skončení mise na Úřadu vlády. I když vedoucí kabinetu premiéra obvykle padá se svým šéfem, kontakty a informace, jež dosud nasbírala, jí spolehlivě otevírají cestu k další kariéře. 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

vedoucí rubriky, Fokus

kundra 300
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte