David Rath v policejním autě
David Rath v policejním autě • Autor: ČTK

Když bulvární deník Blesk předminulý týden otiskl oficiální vězeňské foto zatčeného opozičního politika Davida Ratha, nastalo pozdvižení. Došlo prý k politikově předčasné dehonestaci a předčasnému vynesení rozsudku „vinen“. Ministr spravedlnosti v parlamentu opozici slíbil, že případ vyšetří, a tak se také stalo. Fotky podle závěrů šetření vynesl a prodal Blesku za pět tisíc korun jeden ze zaměstnanců vězeňské služby. Teď mu za to hrozí pět let vězení, oznámili vítězoslavně reprezentanti spravedlnosti.


Co se ale ve skutečnosti stalo? Stejně jako český stát hledá způsob, jak se dostat na kobylku korupci páchané z vysokých politických pater, tak se učí, jak tyhle citlivé případy komunikovat s veřejností. Tohle „učení se“ je přitom limitované jedním těžko ovlivnitelným faktem: David Rath byl přední opoziční politik a jeho zatčení je velkou událostí. Veřejnost je tedy velmi zvědavá na detaily, které se pak média snaží vyšťourat a zveřejnit. K takovým detailům může (záleží na vkusu) patřit i to, jak se politik při zatýkání nebo později ve vězení choval či tvářil. Tak to prostě ve svobodném světě funguje.

Stát má pak dvě možnosti: může se snažit této zákonitosti bránit, anebo jí naopak vyjít vstříc. V Česku zatím vidíme spíš první případ. Policie převážela Ratha v autě s tmavými skly, při převodu z auta do budovy ho nechala krýt se sakem. Přitom jakoby mimochodem pumpovala zvědavost veřejnosti dramatickými převozy politika v kolonách s majáčky a policisty na motorkách.

Celé to potom skončilo tak, jak se dalo čekat. Rathovy fotky se staly žádaným zbožím a bylo jen otázkou času a asi i ceny, kdy se někde objeví.

Za tohle do vězení?

Existují ale demokratické státy, které dopředu s poptávkou veřejnosti počítají a netváří se nad ní štítivě, snaží se jí vyjít vstříc. Tak funguje i proslulá americká „ulička hanby“: média vědí, kdy a kde projdou detektivové se zatčeným člověkem a mohou si jej podle libosti vyfotit. To funguje pro drogového dealera stejně jako pro šéfa Mezinárodního měnového fondu. Tím se sice poptávka po fotkách z vězení nevyruší, o něco se však snižuje. Chytrý stát tím navíc zabije dvě mouchy jednou ranou. Zatčení funguje i coby odstrašující výchovný prostředek: vidět politika, novináře, dealera (každý ať si dosadí vlastní profesi) skřípnutého policií a v poutech dává jistou šanci, že někteří lidé nebudou chtít skončit také tak.

To je případ i Davida Ratha. Jeho kauza jeví velmi přesvědčivé známky dokonaného trestného činu velké společenské nebezpečnosti. Blesk neotiskl jeho fotky ve vězeňské sprše nebo v jiné podobné pozici, která by jej nějak dehonestovala. Získal oficiální fotky, jež jsou zajímavé tím, že – jak v televizi poměrně logicky vysvětloval i zástupce redakce – vyjadřují emoci zasazenou do důležité souvislosti. Tedy přesně to, co média – a nejen ta bulvární – zajímá a co v rámci popisu své práce nabízejí svým čtenářům.

V celém případu tedy zbývá jediný vážný problém, a to je trest pro člověka, který vycítil poptávku a fotky Blesku prodal. Je jasné, že vynášet informace nebo fotky z vězeňské složky by nikdo neměl a musí za to existovat nekompromisní vyhazov bez možnosti zaměstnat takového člověka v jiných státních bezpečnostních službách. Zavírat jej ale do vězení? Nebo dokonce na pět let, což v jisté konstelaci může být nakonec víc, než kolik obdrží David Rath? To je nesmysl. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2256

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte