Dusno v Minsku
Sankce EU mohou Lukašenkův režim zabolet, ale káhirský scénář musí přijít zevnitř
Minulý pátek stanuli před soudem v Bělorusku dva mladí političtí aktivisté Zmicer Daškevič a Eduard Lobau. Jsou ve vyšetřovací vazbě, byť, jak prohlásil prezident Alexandr Lukašenko, mohli být už dávno na svobodě, jen kdyby „odpověděli na tři otázky“. Jaké otázky to jsou, neřekl.
Daškevič a Lobau patří k oněm 630 demonstrantům zatčeným loni v prosinci, když protestovali proti zmanipulovaným prezidentským volbám. Mnozí jsou ještě pořád ve vězení, prvnímu z nich, Vasiliji Parfjonokovi, už soud minulý čtvrtek vyměřil čtyři roky natvrdo, dalších téměř padesát bude souzeno za vyvolávaní „masových nepokojů“ v následujících týdnech. Včetně prezidentského opozičního kandidáta Vladimira Něklajeva, který se nesmí hnout z domu, kde jej hlídají příslušníci KGB.
Sám Lukašenko a dalších jeho 156 věrných, včetně několika režimních novinářů, jsou na oplátku částečně uvězněni ve své zemi – nesmějí vstoupit na půdu Evropské unie a nedostanou se ani ke svým účtům v evropských bankách. Tyto sankce přijala EU (a také USA) koncem ledna, a byť si nikdo nedělá iluze o jejich okamžitém účinku, mohou Lukašenka alespoň zabolet. Ten také ihned pohrozil „odvetou“, jeho režim začal pronásledovat i zahraniční novináře a nedávno zamítl žádost komisařky Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Dunji Mijatovićové o návštěvu Běloruska.
Smysl sankcí nespočívá jen v symbolickém gestu, míří také na solar diktátorské kliky, která podle…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
