NEJLEPŠÍ Z MOŽNÝCH KAŠEN
RESPEKT 37/2011
Jedním z úspěšně přežívajících obecných klišé o architektuře je její nadřazenost, exkluzivita. Mrzký počet architektonických soutěží u nás je v tomto smyslu více než příznačný.
Článek tento předsudek pro mne spíše, bohužel, přiživuje a činí tak věci medvědí službu. Je architektura skutečně něco extra? Odpovídám: Může být. Ale také nemusí. Pokud si pojem architektura automaticky spojujeme pouze s uvedenými přívlastky, žijeme v bludu.Dnešní architektura není jen věcí náhrobku, jak říkával Adolf Loos, ale je vším, „na co se ve městě díváme“, jak říká Milan Svoboda. Kvalitní architektura, která má být výsledkem architektonické soutěže, není synonymem extravagance, nemusí nutně plnit stránky architektonických časopisů či kohosi urážet. Kvalitní architektura je mimo jiné ta, která bez potřeby efektních gest dobře slouží svému účelu, je levná investičně i provozně. Záleží na prioritách vyhlašovatele, zadání soutěže, kritériích výběru a zodpovědnosti poroty za výsledek soutěže.
Hledisko ekonomické výhodnosti, jež se čím dál častěji objevuje v soutěžních podmínkách, upřednostňuje návrhy respektující požadavek daných investičních i provozních nákladů. Architektonická soutěž samozřejmě něco stojí a může se zdát komplikovaná, jak říkala jedna paní v Českých Budějovicích. Vložená investice do přípravy se ovšem může vrátit již v průběhu realizace, a to i několikanásobně. Vymyslet kvalitní dům nebo veřejný prostor stojí úsilí. Architekti a inženýři ovšem takové úsilí rádi podstoupí, dá-li jim vyhlašovatel příležitost. Chce to pohled dále než za úspěšně zadministrovanou obchodní soutěž s kritériem nejnižší ceny, jejímž výsledkem ponejvíce není kvalitní architektura, ale zajíc v pytli. Architektonická soutěž neboli soutěž o návrh je zároveň zcela transparentním modelem zadání veřejné zakázky na projektové služby. Vyhlašovatel soutěže o návrh tak projevuje nejen vůli po kvalitě, ale současně otevírá proces správy veřejných prostředků.
Michal Fišer
TAKHLE NE
RESPEKT 38–39/2011
Palestinský stát by měl vzniknout jako výsledek mírového procesu s Izraelem, ne nějakou „rezolucí OSN“. Padlo mi to o to líp, že před několika dny jsem přestal podporovat Stranu zelených, která zcela nepochopitelně začala plnit Facebook antisionistickými prohlášeními Šádího Shanaáha, který pracuje pro jejich zahraniční sekci. Dost se mne to dotklo. Oceňuji, že si Respekt drží svoji vysokou úroveň a opět se nenechal strhnout současným mediálním štvaním.
Peter Franek
MINULÝ TÝDEN
RESPEKT 38–39/2011
V rubrice Minulý týden jste napsali: „Senátor Jaromír Štětina (TOP 09) informoval veřejnost, že se dostal k dokumentům dokládajícím nelegální činnost BIS, a že se jej proto teď agenti tajné služby pokusili se svou černou octavií vytlačit ze silnice a zabít.“ Pravda je, že mám dokumenty, které dokládají protiprávní činnost BIS. Pravda je, že se mne 12. srpna pokusila brutálně vytlačit z vozovky černá octavie. Nikdy jsem však neřekl, že to bylo auto BIS (nevím, čí to bylo auto), natožpak abych tvrdil, že mne agenti tajné služby chtěli zabít.
Jaromír Štětina
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
