Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Od věci

Vosy teď mají depresi

V minulém roce sužovala Čechy komáří kalamita, sklonek letošního léta má jiného hmyzího nepřítele. O přemnožených vosách jsme mluvili se zoologem Jakubem Strakou z Univerzity Karlovy.

120_R38_2011_s.jpg
120_R38_2011_s.jpg
Proč je letos takové množství vos?

Může za to pěkné počasí, žádnou dramatickou souvislost se změnou klimatu bych v tom neviděl. Nositeli vosího života jsou královny a je pro ně prostě klíčové, kolik jich dokáže přežít zimní období. Letos bylo zkrátka asi hodně příznivé. Vosy totiž žijí v ročních cyklech a na podzim všechny až na královnu umírají: ta pak zase na jaře založí nové hnízdo s novým potomstvem. Jedno hnízdo tak může mít podle určitého druhu a příznivých podmínek od stovek třeba i do třiceti tisíc jedinců. To jsou obrovské počty, klidně si představme, že kolem nás teď létají miliony vos.

Reklama
Reklama

 
Jde o jeden druh?

Zdaleka ne, u nás jich žije kolem sedmi stovek druhů. Těch pro nás nejdůležitějších a nejnebezpečnějších je pak zhruba osm, například vosa saská, vosa lesní či vosa norská. A pak nejslavnější vosa útočná a obecná. Ty jsou nejrozšířenější a mezi sebou se rozlišují jen drobným rozdílem kresby na hlavě. Vosa útočná je malinko agresivnější. Zajímavé jsou také vosy, které vlastně ani moc neznáme, protože žijí hlavně v porostu na zemi jako třeba vosy hrabalky. Vypadají spíš jako mravenci, žádné výstražné zbarvení nemají. Jejich bodnutí ale bolí mnohonásobně víc než od vos útočných.

 
Proč vosy na člověka útočí?

My se jim prostě pleteme během jejich lovu do cesty, podobně jako i jiná velká zvířata, třeba srnci či krávy. Napadají ale hlavně, když se cítí v nějakém ohrožení, třeba když se po nich oženeme nebo když brání své hnízdo. To je pak docela drama: na vetřelce se vrhají v celém roji a snaží se svůj jed vbodnout co nejhlouběji. Jed obsahuje látku, která na ostatní funguje jako signální značka, a vy si odnášíte více bodanců.

Jinak mají vosy rády stejně jako my všechno to, co díky cukrům kvasí. Proto je jich tolik kolem letních stánků s pivem. Jsme také pro ně zajímaví i svým potem, cítí ho na desítky metrů. Jinak jsou vosy primárně predátoři a na rozdíl od včel loví hlavně hmyz jako mouchy, sarančata, včely nebo se přiživují na mršinách. A právě k lovu jim slouží žihadlo s jedem, kterým prostě zabíjejí nebo se brání proti svým predátorům, jako jsou jezevec či liška. Z ptáků si na vosu troufnou jen včelojed lesní a vlha pestrá, jinak se jí všichni bojí. Druhově příbuzný sršeň je docela impozantní dravec, ale tolik agresivní není.

 
Čím to je, že se vosí útoky koncem léta stupňují?

Konec léta je jejich vrcholem, prostě se uzavírá jejich životní cyklus. Svůj cíl splnily a mají hotovo. Vosy zplodí obrovské množství pohlavních jedinců v podobě tisíců nových královen a samců, kteří zajistí rodu další budoucnost. Hnízdo se postupně rozpadá a ty bezpohlavní dělnice se už jenom bezcílně potulují. Nikdo je k ničemu nepotřebuje, prostě nemají pro nikoho žádnou hodnotu, a tak zažívají něco jako depresi. Čeká je už jenom smrt. A tak klidně riskují a napadnou jakoby bez důvodu z ničeho nic i člověka. Jsou to prostě ztracené existence ochotné kdykoli umřít.

 
Jaká je proti vosám obrana?

Mít je pořád na očích a nechat je být. Když si na vás sednou, tak se neohánět, ony jen prozkoumávají terén. A když objevíte hnízdo v domě nebo poblíž, hned ho na jaře zavčas strhnout. Jinak žádná velká obrana neexistuje. Takové vosí bodnutí už holt patří k životu stejně jako komáří štípance či přisátá klíšťata.

Bohužel i se všemi riziky. Takové bodnutí do krku může skončit i smrtí. Pro alergiky to také není jednoduchá záležitost, nikdo z nás totiž dopředu neví, jak naše tělo na vosí jed zareaguje. Navíc reakce v podobě otoků je někdy docela dramatická. Vosy do našeho organismu také kvůli znečištěnému životnímu prostředí přenášejí mnoho nepřirozených škodlivin. Jako první pomoc se používají kortikoidy či kalcium. Pokud nejsou po ruce léky, doporučuje se nastrouhat syrové brambory a smíchat je s rozdrcenou vaječnou skořápkou a citronovou šťávou.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte