Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Dopisy

Dopisy


 

Bartákova síť mocných

RESPEKT 36/11

V článku o síti doktora Bartáka se dozvídáme pouze o vychytralém počínání obyčejného doktora, který sice využil porevoluční euforie a jisté naivity tehdejší prezidentské kanceláře, na lep mu však skočila řada snobů novopečené smetánky. Neměl-li Barták komunistické vlivové a finanční zázemí, jako řada dnešních zbohatlíků a mocipánů, pak je vytvoření „lvího“ klubu na zelené louce od něho spíše husarský kousek a ti, kdo na něj skočili, vypadají spíše podivně. Dozajista nešlo o českou odnož mezinárodní charitativní organizace Lions Club, která má obdobně jako Rotary nadnárodní vedení, a tam by bylo Bartákovo počínání asi podrobeno přísnému dohledu. Také by jistě Barták raději zůstal u anglického názvu, jelikož ten český vyznívá poněkud komicky. Navíc Barták, jak píše Kundra, už byl vlastně dávno ze „lvího“ klubu vyloučen.

Tomáš Laně

 

 

 

Co by tomu řekla Moja

RESPEKT 36/11

Velmi příjemně mě překvapil sloupek Marka Švehly, který nabízí netradiční a kritický pohled na praktiky zoologických zahrad. Konečně někdo otevřeně napsal o tom, že zvířata jsou pro tyto instituce pouhými atrakcemi, které se směňují jako známky v albu bez ohledu na jejich vazby a pocity. Přesto na tom většina lidí nevidí nic špatného.

Nejčastěji je vyzdvihován jejich údajný vzdělávací přínos, kdy české dětičky mají možnost spatřit divoká zvířata naživo. Ve skutečnosti ale tyto klecové velkochovy učí děti, že se lidé mohou ke zvířatům chovat jako k věcem, libovolně je zavírat do malých prostor a omezovat jejich přirozené potřeby. Je to totéž, jako kdybychom násilně vytrhli z přirozeného prostředí guinejské domorodce, dopravili je sem a zavřeli do klecí, aby se na ně lidé mohli chodit dívat. Další údajný klad zoologických zahrad má být zachování ohrožených druhů. I kdyby tomu tak bylo, pak se ptám, proč zoologické zahrady trápí v malém prostoru i ta zvířata, která ohrožená nejsou, což je naprostá většina jejich obyvatel? Odpověď je nasnadě – jejich úkolem není pomáhat ohroženým zvířatům a navracet je do přírody, jako to dělají záchranné stanice. Cíl je přesně opačný – zvyšovat svoji pestrost a přitažlivost pro návštěvníky.

Věřím, že se v Respektu budete věnovat blíže otázkám postavení zvířat v naší společnosti, neboť to je měřítkem její vyspělosti, jak řekl jeden velký myslitel.

Zuzana Candigliota

 

 

 

Jak se pozná dobrá škola

RESPEKT 36/11

Hana Čápová mluví o represi při školní výuce pouze v souvislosti s komunistickým režimem a vytváří tak dojem, že obojí je negativní a přežité. Nebudu hodnotit komunistický režim ani jeho školství, ale chci připomenout, že represe (v širším smyslu, tedy taková, jaká je potřebná pro provádění jakékoli organizované činnosti s nadosobním, společenským cílem) je nutným prostředkem reprodukce civilizace a kultury. Represe v žádném případě neznamená automaticky týrání. Jakýkoli respekt k osobnosti žáka a tvůrčí přístup k němu nemůže její neopominutelnou a pozitivní roli při výchově a vzdělávání nahradit, jak nám tvrdí současná ideologie liberálního přístupu ve školách. Ta k nám přichází zejména z anglosaských zemí a jejím důsledkem je například vymizení pojmů týkajících se represe z debat o reformách základního školství.

Otevřeně mluvit o represi v pozitivním smyslu, o represi jakožto o nutné součásti výuky jako by bylo tabu. Politickým, ale i odborným problémem, kterému čelí naše společnost a jejž by mělo řešit ministerstvo školství, tedy není, jak nalézt alternativu represe a represi postupně odstranit jako jakési reziduum, nýbrž jak zachovat její zdravou míru.

Petr Andreas

 

 

 

DOPISY

RESPEKT 37/11

Zaujal mě dopis paní Ľ. K., protože romské inteligenci moc držím palce. Možná nemůže pisatelka najít práci jen z podobného důvodu, z jakého ji těžko hledají i někteří Neromové. Závažné je ovšem její sdělení, že na úřadech a ministerstvech se otázkou Romů zabývají ti z ostatní populace. Nikoho by už u nás nenapadlo, že např. problémy žen nejlépe vyřeší sami muži nebo že do problémů zdravotnictví nemají co mluvit doktoři. Rovněž neuspěl kdysi jeden ministr školství s výrokem, jímž o sobě prohlásil, že je „ministrem žáků, nikoli učitelů“.

Měli bychom si uvědomit, že jakýkoli problém má dvě strany (kdyby neměl, není problémem). A tedy na jeho odstranění musejí taky obě strany spolupracovat. Je jistě druhá věc, že romské inteligence zatím bohužel moc nemáme. Ale proto bychom si ji měli pěstovat, podpořit její iniciativu. Ukázat tím i samotným Romům v praxi, že se vzdělání a snaha přizpůsobit může vyplácet i jednotlivcům. Paní Ľ. K. jim zatím takovým příkladem není. Doufám, že jen zatím.

Jana Červenková

Otcové veršotepci

RESPEKT 37/11

Váš sloupek v posledním Respektu je dost podivný, nevím, proč dáváte Pavla Vrbu do souvislosti s Luckou Vondráčkovou. Chci vám jen připomenout, že Vrba nepsal texty jen pro pop music, ale i pro rockery. Například pro Blue Effect na vrcholu jejich kariéry (Svět hledačů), Synkopy 61 (Sluneční hodiny) aj. Ovlivnil tak dost éru art rocku v ČR.

Psal také třeba pro bluesmana Jana Spáleného. Byla to hudba, dobrá hudba, která se nehrála v rádiu, ale vycházela na deskách a mohli ji poslouchat ti, kterým – jako mně – nesedl underground Plastiků nebo Garáže. Myslím, že nejsem sám, kdo na Pavla Vrbu bude vzpomínat v dobrém.

K. Srdečný

 

 

 

DESET LET POTÉ

RESPEKT 37

Deset let poté je přesně ten typ článku, pro který jsem rád, že překládáte The Economist — propracovaná a výstižná analýza. Ostatně celý Speciál 9/11 je příjemně pestrý a kvalitní, zkrátka na úrovni.

Šimon Trlifaj

 

 

 

RESPEKT NA AMAZONU

 

Mám radost, že zrovna Respekt je jako první české médium dostupný přes Amazon. Konečně vás mohu číst i na svých zahraničních cestách. Člověku se pak i trochu méně stýská po domově, když může na druhém konci světa číst svůj oblíbený časopis.

Jiří Král

 

 

 

 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte