Minulý týden

Respekt 28/2011

Časopisu RESPEKT si velmi vážím – je to pro mě jeden z nemnoha prostorů pro konstruktivní myšlení, které v českém prostředí znám. A nejen myšlení – také novinářská odvaha a jednání, jež nese konkrétní výsledky. Proto chci upozornit na překlep nebo nedorozumění v textu „Minulý týden“ v čísle 28: „Média informovala o novém počítačovém programu z Izraele, který prověřil Bibli a odhalil, že svatou knihu sepsalo mnoho lidí.“ Fakt, že Bibli psalo více lidí, je podle mého názoru obecně a dlouho znám. Nejen proto, že se jednotlivé biblické knihy jmenují podle jednotlivých autorů (jen příklad čtyř evangelií pojmenovaných podle autorů, ale také všechny knihy velkých i malých proroků a rovněž historické spisy). Považuji za obecně známou informaci, že Bible je knihovna, a ne kniha – a tato knihovna vznikala v průběhu (velice zhruba) jednoho tisíce let a psal ji národ.

Ladislav Matějček

 

Drábkovo tažení

Respekt 28/2011

Domnívám se, že Hana Čápová vychází z několika mýtů a předsudků. Předsudek č. 1: Práce se dělí na podřadnou a „nadřadnou“. Zametání veřejných prostranství a údržba veřejné zeleně vystudovaným pedagogem je práce podřadná. Zatímco tatáž činnost vykonávaná týmž pedagogem na vlastní zahrádce či chalupě je bohulibým koníčkem. Předsudek č. 2: Za výkon podřadné práce člověk sklidí posměch okolí, například svých žáků. Troufám si tvrdit, že bude dost těch, kteří ocení nasazení a čest, s níž se postavil nepříjemné životní situaci.

Mýtus č. 1: Finanční prostředky, které dostává vystudovaný pedagog, toho času nezaměstnaný, pocházejí od státu. Prostředky na podporu ale pocházejí z daní těch, kdo pracují. Mýtus č. 2: Stát nezaměstnané do veřejně prospěšných prací nutí. Nikoli, je svobodnou volbou každého, zda práci přijme, nebo odmítne.

Nevidím tedy jediný důvod, proč by měl návrh zvýšit pnutí mezi těmi, kdo práci mají a odvádějí daně, a těmi, kdo o práci přišli a pobírají podporu.

Štěpán Novotný

 

Utrpení bez trestu

Respekt 28/2011

Zastupuji Společnost instrumentářek České republiky v Evropské asociaci sálových sester (EORNA), proto bych se ráda k problému vyjádřila. EORNA i WHO se velice intenzivně zabývají problematikou bezpečnosti pacienta v souvislosti s chirurgickými výkony, protože podobné události, jaká byla zaznamenána v ivančické nemocnici, se stávají všude. WHO vytvořila již v roce 2008 velice účinný kontrolní mechanismus, který minimalizuje podobná pochybení – Surgical Safety Checklist (chirurgický kontrolní list), jenž mimo jiné vyžaduje standardizovanou kontrolu veškerého materiálu, který je při operaci používán, včetně nástrojů a roušek. Protože jsem se zúčastnila workshopu WHO, kde byl „checklist“ prezentován, stala jsem se propagátorkou této nenáročné několikaminutové procedury na sesterských i lékařských fórech u nás v ČR. Bohužel se prosazování zmíněného postupu zavádí do praxe jen velmi těžce, protože často naráží na nepochopení odborné veřejnosti. Přitom zavedení „checklistu“ v zahraničních nemocnicích přineslo snížení výskytu pooperačních komplikací o více než třetinu (z 11 na 7 %) a úmrtí na tyto komplikace o téměř polovinu (z 1,5 na 0,8 %). Zavírat oči před takovými čísly je přinejmenším neuvážené a tvrdit, že se musíme smířit s tím, že se chyby ve zdravotnictví prostě stávají, trestuhodné.

Před zavedením hygienických procedur Ignáce Semmelweise umíralo na vídeňské klinice běžně 12 % rodiček a také se tvrdilo, že se s tím prostě nedá nic dělat.

Mgr. Jana Wichsová

 

Utrpení bez trestu

Slovní obraty použité ve vašem textu nejsou autentickou citací výroků znalce při proběhlých jednáních u Okresního soudu Brno-venkov. Jsou zcela vytrženy z kontextu, popř. zmatečné – navíc způsobilé bezprostředně dehonestovat osobu znalce i jeho profesionální kvality jako renomovaného odborného lékaře. Znalec se od nich kategoricky distancuje.

Co se týče úvah o objektivnosti posudků, „…které si objedná a zaplatí jedna ze stran sporu…“, vnímá znalec tyto jako bezprecedentní útok zjevně nekompetentního subjektu vůči jemu samotnému! Odborná kariéra znalce přesahuje období čtvrtstoletí, jako znalec je řádně registrován u Krajského soudu v Brně celkem 18 let, přičemž po celou tuto dobu zastával funkční, resp. vedoucí pozice na vysoce exponovaných klinických pracovištích.

Znalec důrazně trvá na tom, že jím vypracovaný a soudu předložený znalecký posudek je vysoce profesionální, zcela objektivní a jím formulované závěry a argumentace náležitě odborně podložené a věcně nezpochybnitelné.

Prim. MUDr. Vladimír Kotek, Ph.D., soudní znalec pro obor zdravotnictví

 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte