Kultura Knihy

Vzestup peněz. Finanční dějiny světa

Historik Niall Ferguson napsal strhující příběh dějin financí

62_R29_2011.jpg
62_R29_2011.jpg
Víte, proč Jih prohrál válku proti Severu? Protože bankéři Rothschildové odmítli financovat Konfederaci kupováním jejích dluhopisů ručených produkcí bavlny a protože v roce 1862 padl do rukou unionistů New Orleans jako klíčový přístav, odkud se bavlna vyvážela do Evropy. Jelikož dluhopisy Jihu se v Londýně z těchto důvodů špatně prodávaly, začala Konfederace tisknout peníze, aby mohla financovat svou armádu. Inflace tak v roce 1864 dosáhla takové míry, že její dolar měl ve zlatě hodnotu už jen jednoho centu. O rok později Jih padl.

To je jen jeden z mnoha příkladů, jak úzce jsou dějiny především západní civilizace spjaty s dějinami peněz v jejich nejrůznějších formách. Od chvíle, kdy se peníze proměnily z kovových mincí v papírové lístečky, jejichž hodnota byla výrazem naší důvěry v systém, a od okamžiku, kdy se formou úvěru de facto zpeněžil čas, rozjel se ďábelskou rychlostí proces, jenž oddělil Evropu a Ameriku od zbytku světa. Ještě před nějakými 400 lety byl rozdíl v příjmu na hlavu mezi Čínou a Západem minimální, ale v letech 1700–1950 v Číně HDP klesal, zatímco na Západě vytrvale rostl natolik, že běžný Američan vydělával v roce 1973 už nejméně dvacetkrát tolik co Číňan.

Reklama
Reklama

Ignoranti z Wall Street

Za tento ohromující úspěch mohou peníze, tvrdí britský historik a profesor Harvardu Niall Ferguson ve své knize Vzestup peněz. Ferguson (47) se proslavil už v roce 1998 knihou o dynastii Rothschildů, od té doby je pilným autorem desítky knih, mnoha komentářů v prominentních novinách, jako jsou Financial Times, televizních pořadů a vášnivých polemik včetně slavné výměny invektiv s Paulem Krugmanem. Finanční krize v roce 2008 do značné míry oslabila ideologickou základnu neoliberalismu, Ferguson však zůstal pravici věrný a v současnosti patří k nejschopnějším obráncům kapitalismu a globalizace. Díky erudici, literárnímu talentu a řečnickým schopnostem se stal intelektuální celebritou první velikosti, které si všímá i bulvár – loni britský Daily Mail s velkou pompou odhalil, že Ferguson začal žít s Ayaan Hirsí Alí, jež se proslavila nesmiřitelnou kritikou islámu.

Knihu Vzestup peněz začal Ferguson psát v roce 2006, kdy ucítil, že se „blíží krize“ a jako historika finančnictví ho zneklidňovalo, že mladá generace hráčů na Wall Street nemá zkušenost s kolapsy trhů, tudíž je považuje za nemožné. „Naše ignorantství ve finančních dějinách je jedním z největších problémů současnosti,“ řekl v televizním pořadu o své knize. Ta vyšla příliš pozdě – v říjnu 2008, měsíc po pádu banky Lehman Brothers a spuštění největší krize od 30. let.

Kdyby ji však vydal třeba o rok dříve, sotva by ovlivnila dějiny. Ferguson se sice v druhé části knihy rozsáhle věnuje krachu hypotečního boomu, jenž předcházel světové krizi, podrobně rozebírá absurdní svět finančních derivátů a podřadných hypoték, které klienti nikdy nemohli splatit, nicméně ani on nepočítá se zkázou takového rozsahu, jaká nastala po září 2008 (knihu dopsal v květnu 2008). V temné předpovědi mu zabránila neotřesitelná víra ve zdravou evoluční sílu peněz a lidského intelektu.

Na počátku byla matematika

Tyto dvě síly jsou podle něj hnacím motorem moderních dějin. Jako přesvědčený konzervativec vidí dějiny ne jako zákonitý proces (jak je viděl Marx), ale jako dílo výjimečných jednotlivců. Na počátku byl matematik Fibonacci známý jako Leonardo z Pisy, který v 13. století zavedl arabské číslice a naučil Evropany počítat úroky. Pak přišla rodina Medicejských a jejich směnky, jimiž obešli zákaz lichvy. Tak se v 15. století zrodilo bankovnictví postavené na principu dynastie, jež bylo předchůdcem centrálních bank států. „Není pochyb, že revoluce ve finančnictví přišla dřív než revoluce průmyslová,“ píše Ferguson, ale je také fakt, že až průmyslová revoluce dala finančnictví skutečná křídla. Ta však byla připravena roztáhnout se k letu díky důmyslnému systému dluhopisů, který vznikl v Anglii koncem 18. století a umožňoval financovat rozsáhlé projekty včetně válek, zejména napoleonských. Sázkou na vítězství Britů nad Napoleonem u Waterloo v „jednom z nejtroufalejších obchodů v dějinách finančnictví“ pohádkově zbohatl Nathan Rothschild, jenž se stal zakladatelem dynastie, bez níž se v Evropě až do konce 19. století neobešla žádná velká investice.

Příběhy hrdinů finančních dějin jsou ve Fergusonově podání fascinujícím čtením a autor svůj obdiv k nim nijak neskrývá. Jedním z nich je pro něj ostatně i George Soros, který patří k zakladatelům éry hedgeových fondů, a byť je Ferguson Brit, nijak mu nevyčítá jeho proslulý útok na britskou libru v roce 1992, na němž vydělal miliardu dolarů. Naopak, Soros dokázal, čemu Ferguson věří, že totiž „trhy jsou mocnější než kterákoli vláda či centrální banka“.

Autor věří v peníze jako hnací sílu pokroku, jenž náš činí šťastnými, místy až natolik, že méně pravicového čtenáře to může občas vyrušit. Jedním z mnoha hrdinů je peruánský ekonom Hernando de Soto, který v Latinské Americe prosazoval v 80. letech zákony umožňující vlastnit půdu a nemovitosti bez byrokratických překážek. To je jistě správný přístup (byť to často znamenalo vítězství developerů a mafie nad obyčejnými lidmi). Například ve slumech na okraji Buenos Aires jsou domy vlastníků půdy zjevně hezčí než domy těch, kdo je mají postavené jen na půdě pronajaté od státu. Podle nedávné studie, píše Ferguson, jsou majitelé domů „mnohem více individualističtí a materialističtí“, tedy šťastnější. Dokládá to výsledkem průzkumu, v němž na otázku „Myslíte si, že peníze jsou důležité k tomu, aby byl člověk šťastný?“ odpovědělo kladně o 34 procent více majitelů domů víc než těch, kdo bydlí na pronajaté půdě.

Válka trhům navzdory

Recenze světových médií na Fergusonovu knihu nebyly úplně nadšené, i týdeník The Economist mu vytýkal spěch, s jakým byla napsána, aby se trefila do správného okamžiku, což se jí stejně nepovedlo. Český čtenář, který se zajímá o moderní dějiny, však rozhodně nebude litovat času stráveného jejím čtením. Je napsaná s typicky anglosaskou svěžestí a protkaná úžasnými příběhy, o nichž se v našich končinách běžně neví.

Jakkoli pevně autor věří v sílu peněz, jako historik ví, že někdy jsou vedlejší. Když na počátku 20. století vrcholila první vlna globalizace, volný obchod měl být zárukou míru. Ferguson cituje významné ekonomy i politiky, z nichž žádný nepřipouštěl možnost války vzhledem k „citlivé vzájemné závislosti našich financí postavených na úvěrech“. Pak ale ničivá válka, kterou si finanční trhy nejenže nepřály, ale ani s ní nepočítaly, přišla, světový finanční systém se rozpadl a myšlenka globalizace usnula až do 60. let. „To celé může být poučením i pro nás,“ píše Ferguson.

 

Niall Ferguson: Vzestup peněz. Finanční dějiny světa.

Přeložil Eduard Geissler, Argo, 322 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte